Brusel - Eurozóna podá Irsku pomocnou ruku. Šéfové resortů financí měnové unie záchranný úvěr pro zadluženou zemi konečně schválili. Celková suma, kterou dostane, dosáhne 85 miliard eur (2,1 bilionu korun). Na úvěr se složí nejen státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond, přispějí třeba i Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Česko se zaručí celkem za 6,7 miliardy korun. Informoval o tom náměstek ministra financí Tomáš Zídek, který ČR na bruselském summitu zastupoval.
Záchrana Irsku přiklepnuta, pomůže i Česko
Předseda ministrů financí Jean Claude Junker:
„Ministři se shodli s Evropskou komisí i centrální bankou, že půjčka, která směřuje do Irska, pomůže zajistit stabilitu v eurozóně i v Evropské unii jako takové.“
Experti EU a Mezinárodního měnového fondu dnes v Irsku dosáhli dohody s irskými úřady. A ministři financí dohodnuté mantinely odsouhlasili. Z celkem 85 miliard eur pomoci by 67,5 miliardy eur mělo připadat na záchranný fond eurozóny, Evropskou komisi, Mezinárodní měnový fond a tři země mimo eurozónu. Celkem 17,5 miliardy eur by mělo poskytnout samotné Irsko, přičemž půjde o peníze na sanaci problémových bank. Peníze by měli Irové vrátit během následujících tří let.
GALERIE
videogallery_000108467
35 miliard pomůže přímo bankám
Dohromady na nápravu škod ve finančním sektoru poputuje asi 35 miliard eur, z nichž zhruba deset miliard okamžitě zamíří do bank jako finanční injekce na posílení jejich kapitálu. Zbytek peněz Irsko použije jako základ na vytvoření speciálního fondu pro mimořádné situace ve finančním sektoru. Kromě peněz na záchranu bank Irové mohou použít 50 miliard eur na řešení vlastních rozpočtových problémů. Zatím není jasné, jaký úrok budou muset za úvěry zaplatit, ale podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti by se sazba měla pohybovat kolem šesti procent. To znamená, že půjčka od mezinárodního společenství je podstatně výhodnější než úrok, který by Irsko v současnosti dostalo na finančních trzích.„Odhadovaný úrok téhle půjčky je 5,83 procent ročně, záleží to ale i na podmínkách na trhu,“ tvrdí irský premiér Brian Cowen.
Pro Velkou Británii je pomoc Irsku klíčovou otázkou a chce se na ní podílet, i když stojí mimo měnovou unii. Podle britského ministra financí George Osborna to Anglii pomůže ochránit její vlastní ekonomickou stabilitu. „Pro Británii je to národní zájem, abychom pomohli urovnat situaci v Irsku, abychom dodali stabilitu eurozóně. Británie bude hrát úlohu ve snaze toho dosáhnout,“ zdůraznil. Na pomoci Irsku se budou přímo podílet prostřednictvím bilaterálních půjček i Švédsko a Dánsko, které eurem také neplatí.
Česko přispěchalo se zárukou
Tomáš Zídek, náměstek ministra financí
„My bychom samozřejmě neměli mít problém se systémem solidarity v rámci celé Evropské unie.“
Česká republika nebude přispívat přímo do společné úvěrové kasy, zaručí se ale za část půjčky. V praxi to znamená to, že když by Irsko peníze ve tříleté lhůtě nesplatilo, musela by Praha poslat přislíbenou částku přímo do unijního rozpočtu.
„Česká republika ručí nesplacenou rezervou do evropského rozpočtu, a ta výše je odhadována na 6,7 miliardy korun. To znamená, že kdyby do doby ukončení pomoci Irsko nesplatilo to, co mu evropský rozpočet v rámci toho nástroje půjčí, tak by Česká republika musela uhradit do evropského rozpočtu 6,7 miliardy korun,“ potvrdil Zídek. Záruku Irsku nejspíš již nebude muset schvalovat ani vláda ani Parlament. Celý mechanismus totiž již schválila předchozí vláda premiéra Jana Fischera. Česko navíc podle Zídka nemá s pomocí Irsku žádný problém.
Zídek rovněž nevyloučil, že by se členské státy unie stojící mimo eurozónu, tedy i Česká republika, mohly nakonec zapojit do nově vznikajícího permanentního krizového mechanismu, který má od roku 2013 nahradit záchranný fond eurozóny a na němž se dnes dohodly Francie a Německo. Tento nástroj bývá označován jako řízený bankrot. Počítá totiž s tím, že by se do řešení případných dalších dluhových krizí zapojili rovněž soukromí investoři.
Olli Rehn, eurokomisař pro měnové záležitosti
„Musíme se pobavit i o širších následcích současné dluhové krize. Musíme probrat i systémovou odpověď na tuto krizi. Věříme, že v těchto věcech pokročíme.“
Podle španělské ministryně hospodářství Eleny Salgadové se ale šéfové státních pokladen snaží vyhnout otázce případného navýšení záchranného fondu eurozóny, do nějž se státy zavázaly přispět celkem 440 miliardami eur. Nedá se ale vyloučit, že ministři přijmou nějaké nečekané rozhodnutí, které by podle nich mělo zabránit šíření dluhové krize.
Pomoc je podle evropských finančníků dostatečná
Podle dnešního prohlášení francouzské ministryně financí Christine Lagardeové je pomoc dostatečná. Obávat se podle ní není nutné ani rozšíření dluhové krize z Irska na další země v eurozóně. „Věřím, že portugalská vláda je schopna zavést důsledný plán (úsporných opatření),“ řekla ministryně. Chybou je podle ní i to, když trhy oceňují španělský dluh na stejně rizikové úrovni, jako například dluh Pákistánu či Rumunska.
Pomoc Irsku obhajuje i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Jeho slova prakticky rezonovala se slovy Lagardeové, a to i co se Portugalska týče. Na jeho adresu Schäuble dodal, že tamní vláda musí prosadit plán konsolidace. „Jsem přesvědčen, že ten program je pro Irsko dostačující. Pokud Irsko následně provede to, k čemu se rozhodlo, bude mít za pár let opět solidní a udržitelnou ekonomiku,“ řekl Schäuble.
Irský premiér Brian Cowen:
„Bez této půjčky bychom museli zvedat daně a rozpočtové škrty by byly příliš kruté. Navíc bychom je museli udělat mnohem rychleji, než chceme podle vládního záchranného plánu.“
Irsko dostalo od unie o rok více
Unie Dublinu o rok prodloužila dobu, do níž musí napravit své veřejné finance. Vláda původně měla rozpočtový schodek do roku 2014 stlačit pod tři procenta HDP, jak žádají unijní rozpočtová pravidla. Evropská sedmadvacítka nejspíš vyslyšela varování ekonomů, že Irové nemohou za stanovenou dobu hospodaření napravit, a termín prodloužila do roku 2015.
Irsko, které v minulosti patřilo k nejrychleji rostoucím zemím unie, doplatilo na záchranu svých bank z finanční krize. Ta zatížila jeho rozpočet natolik, že jen letos deficit vystoupá k 32 procentům hrubého domácího produktu. Ještě před nedávnem se kolem této hodnoty přitom pohyboval celý státní dluh. Ten nyní stoupá ke 100 procentům HDP.