Lisabon - Většina zemí eurozóny a Evropská centrální banka přesvědčují Portugalsko, aby požádalo o finanční pomoc ze záchranného fondu pro eurozónu. Napsal to dnes list Financial Times Deutschland s odkazem na nejmenované vládní zdroje. Země to však popírá a popírají to i Evropská komise a Německo. Portugalský ministr financí Fernando Texeira dos Santos však o mírném nátlaku hovoří. O Portugalsku se na finančních trzích v souvislosti s nynější dluhopisovou krizí mluví jako o dalším adeptu na pomoc. Tlak na poskytnutí pomoci Portugalsku je podle listu motivován snahou zabránit tomu, aby podobnou žádost muselo podat sousední mnohem větší Španělsko. V tom případě by totiž podle expertů již fond na záchranu zřejmě nestačil. Portugalsko ale pomoc odmítá, své problémy prý vyřeší samo. A první krok udělal tamní parlament právě dnes - schválil úsporný rozpočet na příští rok.
EU Portugalsku pomoc nenutí, nátlak ale existuje
„Pokud by Portugalsko fondu využilo, bylo by to dobré pro Španělsko, protože tato země je v Portugalsku finančně vysoce zaangažována,“ uvedl zdroj z německého ministerstva financí. Kanadský ministr financí Jim Flaherty, který se na jednáních o řešení dluhové krize okrajových zemí eurozóny aktivně podílí, uvedl, že dluhová situace Portugalska a Španělska vyvolává obavy. „Jsou zde samozřejmě obavy a s kolegy o tom na mezinárodní úrovni mluvíme,“ řekl. Dodal, že zatímco situace Irska je v prvé řadě důsledkem problémů jeho bank, Portugalsko má hlavně potíže se slabými veřejnými financemi.
„Ten novinový článek je zcela nepravdivý, není ničím podložen,“ prohlásil mluvčí portugalské vlády. Portugalský premiér José Sócrates opakovaně uvádí, že jeho země nezamýšlí žádat EU o podporu. „Nejsme na tom jako Irsko nebo Řecko. Nepotřebujeme ničí pomoc. Naše problémy si vyřešíme sami,“ uvedl. Zprávy o nátlaku na Portugalsko odmítl i mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj. „Nevím o žádných jednáních, v nichž by mohl být na Portugalsko vyvíjen nátlak, aby přijalo pomoc,“ řekl Altafaj.
Podle ekonomů ale situace Portugalska zas až tak růžová není. „Portugalsko má s Řeckem společnou nízkou konkurenceschopnost, s Irskem pak problémy soukromého sektoru. Ani jeden z těch problémů tam sice není tak vážný, ale v tuto chvíli to vypadá kvůli relativně nízké kredibilitě portugalské vlády, že Portugalci určitou asistenci zvenčí budou potřebovat,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Nenápadný nátlak na Portugalsko však existuje
Portugalský ministr financí Fernando Texeira dos Santos však naznačil, že tlak na Lisabon existuje. „Nechci jmenovat tu či onu zemi, tím méně Německo,“ uvedl na otázku, zda Berlín tlačí Lisabon k přijetí úvěru. „Mezi našimi partnery v Evropské unii jsou však ti, kteří si myslí, že nejlepším způsobem, jak zachovat stabilitu eurozóny, je tlačit a nutit ty země, na které se soustředí pozornost, aby se přihlásily o pomoc,“ řekl ministr. Tlaku na pomoc vzdorovala do minulého víkendu i irská vláda.
Analytik České spořitelny Petr Zahradník:
„Portugalsko může být tím příslovečným dominovým kamenem, který může do jisté míry zabránit a působit preventivně předtím, když by se do této propasti dostalo daleko větší Španělsko.“
Portugalsko bude mít příští rok jeden z nejnižších deficitů v EU
Portugalský parlament dnes schválil rozpočet pro příští rok, v němž vláda navrhuje tvrdá úsporná opatření, aby snížila vysoký rozpočtový deficit a zachránila zemi před platební neschopností. Počítá se se snížením sociálních výdajů a platů, zmražení důchodů a třiadvacetiprocentní DPH. Rozpočet má snížit schodek státního rozpočtu z letošních 7,3 procenta hrubého domácího produktu na 4,6 procenta HDP.
Portugalský premiér José Sócrates prohlásil, že schválením rozpočtu se země dostala „z nitra rozsáhlé finanční krize“. Podle něj tak bude Portugalsko patřit příští rok k evropským zemím s nejnižším rozpočtovým deficitem. Vláda doufá, že se tak podaří obnovit růst hospodářství, a trvá na tom, že Portugalsko žádnou pomoc z venčí nepotřebuje.
Bude fond případně stačit i pro Španělsko?
Analytik RIA Capital Markets Nick Stamenkovic:
„Trh se už zaměřuje spíš na Španělsko než Portugalsko. Většina lidí se domnívá, že pomoc Portugalsku je nevyhnutelná. Hledají další oběť a pohyby španělských dluhopisů jsou známkou nákazy, třebaže se domníváme, že obavy o Španělsko jsou přehnané.“
Na vytvoření záchranného a stabilizačního fondu, který má řešit problémy insolvencí ohrožených zemí eurozóny, se Evropská unie dohodla v květnu i po mimořádné finanční záchraně Řecka. Z celkové částky 750 miliard eur na země eurozóny připadá 440 miliard eur, 60 miliard eur by zajistila Evropská komise, zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond. Ve čtvrtek se objevily zprávy, podle nichž se v EU začíná mluvit o tom, že by se fond zvýšil, aby stačil i pro Španělsko.
Trh s dluhopisy se zbláznil
Výnosy z dluhopisů některých zemí eurozóny ve čtvrtek dosáhly nových maxim. To znamená, že financování jejich státního dluhu stále zdražuje. Ekonomové dokonce začínají spekulovat o tom, kdy se dluhová nákaza rozšíří do Francie a možná i do Nizozemska. „Děsí mě to. Investoři, kteří minulý týden zachovávali klid, v současnosti všichni prodávají,“ cituje Financial Times nejmenovaného obchodníka z americké investiční banky.
Britská média zase spekulují o tom, že problémy by mohla mít Belgie. Riziková prémie z belgických cenných papírů vystoupala až na pět procent, což je ve
srovnání s minulostí poměrně značný nárůst. Belgičané ovšem striktně odmítají, že by se dluhová krize šířila i k nim. Podobné úvahy považují za výsledek britské paranoie a pohrdání jednotnou evropskou měnou.