Pásmové odměňování bude - pocítí ho všichni kromě učitelů

Praha – Pásmové odměňování se bude týkat všech zaměstnanců ve státní a veřejné správě s výjimkou pedagogů. Jde o možnost stanovit tarifní plat bez ohledu na počet odpracovaných let. Počítá s tím návrh novely nařízení vlády. Návrh také upravuje podmínky, za kterých bude možné ve státní správě zavést smluvní platy. Jde o legislativní kroky, kvůli kterým se chystají 8. prosince odbory stávkovat.

Novela způsobí problémy na školách s menším počtem tříd

Smluvní platy budou nově moci dostat zaměstnanci zařazení do 13. a vyšší platové třídy. Nařízení také ruší dosavadní podmínky pro pásmové odměňování. Tedy například to, že podmínky pro pásmové odměňování se musí upravit v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem.

důvodová zpráva ministerstvá práce a sociálních věcí (MPSV)

„Možnost sjednat smluvní plat se připouští pouze pro nejvýše zařazené práce v jednotlivých oblastech veřejných služeb a správy, například v ústředních správních úřadech, ve zdravotnictví (lékaři), ve vědě a výzkumu, u špičkových činností ve školství nebo u tajemníků statutárních měst.“

Vláda však počítá i s dalšími změnami. Zavádí například dvě samostatné tarifní tabulky pro pedagogy. Ty budou koncipovány pro 16 platových tříd a pět platových stupňů. Tabulky pro nepedagogické zaměstnance ve státní a veřejné správě mají tarify stanovené ve 12 stupních. Tabulky se přitom od sebe liší v tom, že jedna z nich bude určena pedagogům, kteří nemají odpovídající kvalifikaci. Rozdíly v tarifní mzdě přitom mohou dosáhnout řádu tisíců. Například u učitelů do 12 let praxe zařazených v deváté platové třídě rozdíl činí 5100 korun.

Zpráva MPSV však přiznává, že novela má i slabiny: „Zavedení dvou diferencovaných stupnic platových tarifů pro pedagogické pracovníky nepochybně přinese problémy při jednoznačném určení platových práv pedagogických pracovníků na školách s menším počtem tříd, kde je běžnou praxí, že pedagogové vedle předmětů, pro které plní odbornou kvalifikaci pedagogických pracovníků, vyučují ještě další předměty, pro které odbornou kvalifikaci nezískali.“ Přitom na uvedených školách není podle MPSV reálně možné - vzhledem k malému počtu žáků, a tím i malému počtu pedagogů - zajišťovat výuku v celém rozsahu aprobovanými pedagogy.

Vláda nepodpoří návrh ČSSD na zdanění elektřiny z fotovoltaiky

Vláda se také shodla, že nepodpoří návrh ČSSD, který má zavést 50procentní daň z příjmů za každou kilowatthodinu vyrobené elektřiny ze solárních elektráren. Podle návrhu usnesení vlády není zdanění navrhované ČSSD nezbytné. Kabinet už totiž přijal jiný návrh, který zdanění fotovoltaiky upravuje a který v úterý podpořila sněmovna. Vláda proti schválení novely navrhované ČSSD argumentuje také tím, že předloha obsahuje celou řadu legislativně technických nedostatků.

I přesto, že vláda návrh zamítla, stínový ministr financí Jan Mládek vyjádřil uspokojení s tím, že došlo v této oblasti k pohybu. Vyzval ale ministra financí Miroslava Kalouska, aby odvolal šéfa odboru, který se zabývá arbitrážemi. „Kdyby ten člověk byl odsouzený za to, že zmlátil manželku, tak bych z toho byl znechucen, ale byl by stále kvalifikován vykonávat práci na ministerstvu financí. Ale na ministerstvu financí by neměl být člověk pravomocně odsouzený za daňové podvody,“ řekl Mládek. O koho se jedná, ovšem neuvedl.

Novela o střetu zájmů vládu nechala chladnou

Poslance ČSSD však jistě nepotěší to, že k jejich návrhu, aby zastupitelé obcí a krajů neměli nárok na odměny za členství ve statutárních orgánech městských a krajských firem, se vláda staví neutrálně. „Musím říci, že výhrady byly spíše legislativně technického charakteru, úmysl byl shledán jako jdoucí správným směrem,“ poznamenal předseda vlády Petr Nečas (ODS). Mezi výhrady kabinetu patří například přílišná paušalizace novely. Nepřihlíží prý také k reálné odpovědnosti, kterou zástupci samospráv v dozorčích a kontrolních orgánech mají. Jinak by se zákon podle vlády takké choval k poslancům a senátorům a jinak ke komunálním politikům.

O deregulaci nájmů se bude jednat později

Poslanec ČSSD Stanislav Křeček nicméně vyjádřil potěšení, že vláda odložila problematiku občanského zákoníku. „Tak, jak byl ministerstvem pro místní rozvoj tento zákon předložen, je to špatná právní norma, která z nájemního bydlení dělá pobyt v lepší káznici, kde musí být na nájemce přísný dohled,“ uvedl na dnešním brífinku.

Vláda dnes totiž přerušila projednávání zákona, který má nastavit vztahy mezi nájemníky a vlastníky bytů po konci regulace. Od ledna se v mnoha místech Česka začne výše nájemného v dříve regulovaných bytech určovat smluvní dohodou. Připravovaná úprava má pomoct řešit možné soudní spory o výši nájmu v nových podmínkách. Vrátit se k ní má kabinet na příštím zasedání. Podle premiéra problémy nehrozí, ani kdyby se novela nestihla dojednat do konce roku.