Vyšší mýtné prosazuje nejen Bárta, ale i Slamečka

Podle mluvčího resortu dopravy Karla Hanzelky je teď průměrná sazba mýtného těsně nad čtyřmi korunami za kilometr, s cenami se ale nehýbalo od ledna 2007. V příštím roce by se průměrná sazba měla zvýšit na pět korun za kilometr.

Pokud by ale museli autodopravci platit vyšší mýtné, tak požadují určité kompenzace, např. množstevní slevy nebo přímé dotace na ekologická vozidla. Na náhrady by měli mít nárok výhradně tuzemští dopravci. „Pokud mluvíme o kompenzacích, jsou tady dvě cesty. Buď poskytování množstevních slev, nebo přímé kompenzace českým dopravcům, jako je to v Německu. Tam firma může dostat až 33 tisíc eur za rok,“ podotkl zástupce generálního tajemníka sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.

Dopravci žádají také změnu legislativy

Svůj návrh dnes dopravci sdružení v profesní organizaci Česmad Bohemia předložili ministerstvu dopravy. „Dnes se uskutečnilo první setkání, seznámili jsme se s návrhy dopravců a za týden se obě strany znovu sejdou,“ komentoval dnešní jednání Jakub Ptačinský z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Slevy na mýtném by podle představ dopravců dostávaly kamiony po ujetí určitého počtu kilometrů měsíčně, snížení sazeb by se zase mělo týkat vozidel, které splňují ekologickou normu Euro 5. Přímé dotace žádají dopravci od roku 2012, byly by to například příspěvky na školení řidičů. Dopravci také navrhují změnu legislativy, která by měla zlepšit fungování mýtného systému.

Podle informací České televize je pravděpodobné, že ministerstvo kývne dopravcům na zavedení množstevních slev. Třeba kamion, který na mýtu za měsíc zaplatí 5 tisíc korun, by dostal slevu 13 procent. Kompenzace, které musí schválit i Brusel, by ale mohly přijít až v roce 2012.

Kompenzacím se nebrání ani ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustav Slamečka. Kromě dvou již zmiňovaných variant podle něj připadá v úvahu ještě třetí - snížení sazeb silniční daně. „Není ještě jasné, zda budeme volit jednu z těchto forem, nebo blok forem,“ podotkl Slamečka.

Sazby mýtného se zvýšit musí

Podle Slamečky je zvýšení sazeb mýtného nevyhnutelné. Ministerstvo k tomu nutí snaha obstarat více prostředků na stavbu dálnic a vyšší mýtné by mohlo do rozpočtu přinést zhruba 4 miliardy korun ročně.

Důvodů je ale více. "Mýtné musí plnit i regulační funkci a ta regulační funkce je v tom, aby sazby v České republice nebyly nastavené pod úrovní okolních zemí. Nechceme, aby nám kamiony okolní státy objížděly a jezdily přes Českou republiku," zdůraznil Slamečka v rozhovoru pro ČT24.

Vyšší mýtné bez kompezací by přivedlo dopravce k bankrotu

Pokud by stát odmítl kompenzace poskytnout, obávají se domácí dopravci toho, že je vytlačí zahraniční konkurence a oni nakonec zbankrotují. „Takovéto navýšení by bylo zřejmě pro naše firmy problematické a už teď je z dat mýtného systému vidět, že zahraniční firmy přejímají část naší práce,“ upozornil mluvčí Česmadu Martin Felix. Dopravce navíc tlačí čas, potřebují co nejdřív vědět, o kolik se mýto nakonec zvedne. Právě teď totiž uzavírají kontrakty na příští rok a zdražení potřebují promítnout do svých cen.

Mezi ministerstvem a dopravci se navíc bouřlivě diskutuje také o tom, jak moc by mělo mýtné vzrůst. „Nám se 25 procent zdá hodně. Je potřeba uvažovat o tom, že koruna bude zřejmě dále posilovat a potom ty vazby na mýtné v okolních zemích budou vypadat jinak. Už naše mýtné nebude nejlevnější ve střední Evropě,“ míní Hromíř.

Dopravců, kteří proti zvyšování mýtného protestují, se dnes paradoxně zastaly ekologické organizace sdružené v Dopravní federaci. Ekologové ale nesouhlasí s růstem sazeb z odlišných důvodů. Podle nich budou kamiony po zdražení ve větší míře objíždět zpoplatněné úseky skrze obce, zvýšení sazeb by tak mělo předcházet rozšíření mýtného systému i na silnice nižších tříd.

Vydělávat se dá i jinde, tvrdí dopravci

generální tajemník Česmad Bohemia Martin Špryňar:

„Na silniční dopravu je v posledních letech nahlíženo jenom jako na dojnou krávu, od které se dají ty peníze jenom odčerpávat, tak je potřeba taky tu krávu živit a ne si ji podříznout.“

Dopravci upozorňují, že o stejné peníze, které chce stát zvýšením mýtného vydělat, přišel letos kvůli zvýšení spotřební daně u nafty. Řidiči totiž začali tankovat za hranicemi. „Já dodnes nechápu, byť pan ministr Kalousek o sobě prohlašuje, že je dobrý hospodář a že používá selský rozum, tak proč v tomto případě tak nečiní. Česká republika přichází již tento rok minimálně o 4 až 6 miliard korun, které by se daly použít na infrastrukturu,“ zlobí se Špryňar. Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob tvrdí, že sice ministerstvo situaci monitoruje, žádné snižování spotřební daně ale nechystá.

Mýtné se dnes v Česku platí na 1 300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Posledně jmenované však tvoří jen malou část zpoplatněné sítě, zhruba 180 kilometrů. Za ujeté kilometry platí malé nákladní vozy s hmotností od 3,5 tuny do 12 tun a kamiony s hmotností nad 12 tun. Zdražení mýtného v příštím roce by nemuselo být poslední, Vít Bárta podle všeho plánuje jeho zvýšení i v roce 2012. O jeho konkrétních podobách ale zatím nemluví, nejdřív chce jednat právě s dopravci.

V září výběr z mýtného trhnul rekord

generální ředitel společnosti Kapsch Karel Feix:

„Udrží-li se stávající dynamika výběrů mýta, tak místo 6,2 by stát mohl získat za letošní rok až 6,5 miliardy korun.“

Nákladní dopravci zaplatili za letošní tři čtvrtletí na mýtném 4,8 miliardy korun, což je o 16 procent více než ve stejném období loni. Září bylo díky otevření nové části pražského okruhu s 594 miliony korun rekordním měsícem od spuštění mýtného systému v lednu 2007. Mýtné podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martiny Vápeníkové roste také díky oživující ekonomice. Významnou roli však hraje i fakt, že mýtné od letošního roku platí nově i malé nákladní vozy od 3,5 tuny do 12 tun.

Vybrané částky však nejsou čistým výnosem pro stát. Ministerstvo dopravy posílá společnosti Kapsch splátky za výstavbu systému a každoročně firmě platí i za služby spojené s vybíráním mýta. Letos ovšem zůstane státu větší částka než v minulých letech, neboť splátka za výstavbu činí jen 200 milionů korun. Je to poslední a nejnižší položka splátkového kalendáře. Za služby Kapsch letos zinkasuje 1,4 miliardy korun.