Související
Sociální demokracie uvažuje o Janu Švejnarovi nebo Pavlu Teličkovi, už dříve to v Otázkách Václava Moravce uvedl Jiří Havel, který vedl ČSSD do eurovoleb. ODS podle Jana Zahradila ještě není rozhodnuta s tím, že čeká na rezort, který bude České republice přidělen. Spekuluje se i o Mirku Topolánkovi nebo Vladimíru Špidlovi podruhé. Ten má teď na starosti sociální věci a v komisi by rád zůstal, i za cenu, že dostane jinou oblast. "Pokud jde o to, co je nejzajímavější pro mě, tak je to sociální politika," dodal Špidla. Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka má Špidla výhodu oproti dalším kandidátům především v tom, že by mohl kandidovat na post místopředsedy Evropské komise.
Alexandr Vondra
Alexandr Vondra:
"Pokud budeme čekat na výsledky podzimních voleb, bude jeden z následků pro nás jako pro menší nebo střední zemi, že na nás už žádné zajímavé portfolio někdy koncem října nezůstane."
Že je expremiér dobrým kandidátem, si myslí i slovenský eurokomisař Ján Figel: "Tato agenda je mu mentálně i emocionálně blízká, je v ní doma." Špidla má v Bruselu na starosti vytváření pravidel pro zaměstnance i jejich šéfy - čeští odboráři ani byznysmeni ale jeho výkon komentovat nechtěli. O mnoho sdílnější nejsou ani v Bruselu, český eurokomisař se tam totiž nijak významně nezapsal. Nebyl v první linii a vázly prý i jeho komunikační schopnosti. "Komunikace je pro komisaře důležitá, ale není to všechno. Potřebujete vědět, co chcete v komisi dělat, a pak všechny přesvědčit, že jste nejlepší kandidát," vysvětluje politolog Piotr Kaczynski.
Podle průzkumu agentury SC&C by si Češi za svého eurokomisaře nejvíc přáli Jana Švejnara, který získal podporu 21 procent. S menším odstupem pak skončili Pavel Telička (16 %) a Karel Schwarzenberg (15 %). "Profesor Švejnar napříč všemi skupinami získává nejvyrovnanější podporu kolem 20 procent. Pavel Telička boduje především u starší generace. Mladí lidé by raději viděli Karla Schwarzenberga nebo někoho ze Strany zelených," informovala vedoucí výzkumu SC&C Jana Hamanová.
V Bruselu nehájí eurokomisaři národní zájmy a tak se tam někdy odkládají nepohodlní a vysloužilí politici. Rozhodně ale nejde o neatraktivní posty - eurokomisaři, kteří letos odejdou ze svých postů ve výkonném orgánu Evropské unie, budou mít nárok na více než 29 milionů korun v důchodech a dalších příspěvcích. Ve své tiskové zprávě to uvádí britská analytická organizace Open Europe, která tuto sumu ostře kritizuje.







