Praha - Největší tragédii v historii speleologie v českých zemích mají na svědomí podzemní povodně z bouřek. Při zkoumání nových prostor Amatérské jeskyně v Moravském krasu zahynuli 29. srpna 1970 amatérští speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček. Šlechtův bratr Jiří přitom zemřel v jiné jeskyni o pět let dřív.
Největší tragédie v historii české a moravské speleologie
Amatérští i profesionální speleologové se již dávno pokoušeli objevit místa, kde vzniká říčka Punkva, přičemž se vědělo, že jejími zdrojnicemi jsou Sloupský potok a říčka Bílá voda. Ta se noří do podzemí v místě nazvaném Nová Rasovna nedaleko obce Holštejn. V letech 1959 až 1961 prozkoumávala severní část Moravského krasu parta amatérských speleologů, která se pokoušela nalézt pokračování jeskyně Plánivy. Zakládajícími členy této skupiny (tzv. Plániváci) byli i bratři Jiří a Milan Šlechtové (Jiří Šlechta zahynul 5. září 1965 při průzkumu).
Veřejnosti nepřístupná Amatérská jeskyně, která byla objevena v roce 1969, je nejdelším jeskynním systémem v ČR s délkou prozkoumaných prostor téměř 35 kilometrů. Protéká jí Sloupský potok, Bílá voda a Punkva. Systém sahá až do propasti Macocha a tvoří jej netradiční chodby připomínající tunely, jsou v něm rozlehlé dómy s krápníky, přičemž část podzemí je zatopená. Dodnes systém není zcela probádaný. V sousedství Amatérské jeskyně jsou i známé Sloupsko-šošůvské jeskyně s propadáním Punkvy, jeskyně Nová Rasovna, propast Macocha či Punkevní jeskyně.
Studio 6 o tragédii v české speleologii (zdroj: ČT24)
Jeskyňáři pronikli 18. ledna 1969 Cigánským závrtem do 90 metrů dlouhého dómu a za ním až k podzemnímu toku Bílé vody. Tak objevili jeskyni, kterou nazvali Amatérskou na počest všech dobrovolných průzkumníků. Plániváci začali hned připravovat další postup ve směru toku Bílé vody k Macoše. Obtíž byla v tom, že na konci chodby, kterou nazvali Povodňová, jim uzavíral další cestu sifon (místo, kde je strop chodby zatopený vodou) v odtokové části jeskyně.
Náhlá padesátiletá voda tehdy překvapila i odborníky
Po delších peripetiích se do sifonu ponořili ráno 29. srpna 1970 Šlechta a Zahradníček. Úspěšně jej překonali, kolem poledne ale začalo v severní části krasu intenzivně pršet. Podle odborníků byly podobné přívaly deště nevídané po celá minulá desetiletí, Punkva pod Macochou strhávala i zaparkovaná auta a před propadáním Bílé vody v Nové Rasovně stoupla hladina o více než deset metrů. Údajně se jednalo o padesátiletou vodu.
Jeskyňáři se tedy rozhodli k návratu, vzápětí s nimi bylo ale přerušeno spojení. Nejspíš se snažili ukrýt v dvoumetrovém komínku ve stropě chodby, kde je zastihl příval vody. Po masivní záchranné akci, které se účastnily stovky lidí, byl nalezen 2. září jeden ze speleologů mrtev visící za přilbu, druhý ležel na dně chodby připoutaný ke svému druhovi lanem. Tragédie měla obrovské důsledky pro amatérské jeskyňáře, kterým byl do Amatérské jeskyně na 23 let zakázán přístup.
První obětí z řad jeskyňářů při objevování Moravského krasu byl v roce 1941 speleolog Jan Němec, který zahynul v závalu v Kateřinské jeskyni. Od té doby našlo v podzemí smrt sedm lidí. Posledním mrtvým speleologem byl Michal Skýba, kterého v roce 1998 zastihla povodeň při zkoumání jeskyně u Holštejna.