Ve sněmovně existovalo 54 podvýborů, některé ani nejednaly

Praha - V Poslanecké sněmovně existovalo v uplynulém období celkem 54 podvýborů, které zřídili poslanci z celkem 18 sněmovních výborů. Jejich počet se ale měnil, některé zanikly, jiné vznikly. Podle informací na webových stránkách sněmovny to vypadá, jako kdyby se některé z podvýborů za celé čtyři roky vůbec nesešly. Předsedové a místopředsedové podvýborů přitom pobírají za tuto činnost k poslaneckým platům peníze navíc. Politici z ODS, Věcí veřejných a TOP 09, kteří nyní jednají o sestavení vlády, se netají snahou počet těchto orgánů snížit a ušetřit tak peníze. Své představy má i ČSSD a KSČM. Návrhem na zřízení výborů se budou poslanci zabývat na ustavující schůzi, která by měla začít 22. června.

Poslanců, kteří nevykonávali ve sněmovně žádnou další funkci s příplatkem, byla zhruba osmina, tj. zhruba 22 zákonodárců.

Například podvýbor pro lesní a vodní hospodářství, v jehož čele stál občanský demokrat Daniel Petruška, nepatří mezi ty, které by zasedaly pravidelně. Na stránkách tohoto orgánu není jediný záznam o jeho jednání. Podle informací ČTK se však sešel alespoň jednou, a to v červnu 2008, kdy se zabýval situací kolem Lesů ČR.

Počet sněmovních výborů narostl za dobu existence dolní parlamentní komory o polovinu. Zatímco v prvním volebním období jich bylo 12, v uplynulém období poslanci zřídili 18 výborů. Dolní komora musí mít podle nyní platného zákona o jednacím řádu sněmovny sedm výborů, vznik dalších si musejí poslanci odhlasovat.

Ze zákona musí sněmovna ustavit mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor a výbor pro evropské záležitosti.

Ve výborech poslanci projednávají návrhy zákonů většinou mezi prvním a druhém čtení podle zaměření předloh. Kromě výborů ve sněmovně vznikají i různé podvýbory, komise a delegace. V prvním volebním období sněmovny působilo devět komisí včetně jedné vyšetřovací, stálá delegace nebyla žádná. V uplynulém období už existovalo 18 komisí, z toho čtyři vyšetřovací a dvě dočasné. Stálých delegací bylo šest.

Na stránkách sněmovny není také žádný záznam o tom, že by se sešel podvýbor zemědělského výboru pro rozvoj venkova. Jeho místopředseda František Dědič (ODS) tvrdí, že se určitě sešel. „Z hlavy vím o dvou či třech jednáních,“ sdělil ČTK. Na webu také není záznam, že by jednal podvýbor pro potravinářství a veterinární činnost.

Hospodářský výbor si zřídil šest podvýborů

Rekordmanem mezi výbory je hospodářský výbor: ten zřídil hned šest podvýborů: pro dopravu, energetiku, ochranu spotřebitele, podnikatelské prostředí, strategie a koncepce a pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku. Naopak mandátový a imunitní výbor si žádný podvýbor nezřídil, ústavně právní výbor si schválil jen jeden podvýbor. Podobně si volební výbor zřídil pouze podvýbor pro volební legislativu.

Šéfové podvýborů dostanou přes třináct tisíc

Předseda podvýboru pobíral v minulosti za tuto funkci příplatek 13 508 korun a místopředseda podvýboru 6 754 korun měsíčně. Když ale poslanci schválili snížení platů ústavních činitelů, snížily se o čtyři procenta i tyto příplatky.

Výbor pro bezpečnost zřídil podvýbor pro zpravodajské služby, přestože ve sněmovně existují komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství i Národního bezpečnostního úřadu. Na webu také není záznam, že by se tento podvýbor někdy scházel. Předseda tohoto podvýboru Jan Klas (ODS) ale ČTK řekl, že podvýbor se asi dvakrát nebo třikrát sešel. Jednalo se na něm o vládním návrhu na reformu tajných služeb.

Hned tři výbory si zřídily podvýbory pro čerpání peněz z fondů EU. Kromě toho existují například podvýbor pro strategie a koncepce, pro regionální a přeshraniční spolupráci, výbor pro obranu zřídil hned dva podvýbory, které se týkají armády: pro kontrolu plnění úkolů reformy Armády ČR a pro kontrolu jejího programového financování.