Související
Prezident na kritiku reagoval mimo jiné tak, že ho "trápí a zneklidňuje", co se v poslední době v Maďarsku děje. Uvedl to v souvislosti s přijetím zákona, který má usnadnit Maďarům žijícím v cizině získání maďarského občanství. Szöke popsal své pocity z příspěvků na semináři jako "smutek a rozčarování". "Dříve jsem si nedovedl představit, že v hlavním městě spřátelené České republiky mohou taková prohlášení zaznít," uvedl prostřednictvím překladatele velvyslanec, který po celou dobu seděl mezi publikem.
Podle něj na semináři nešlo o výměnu názorů, protože jedna strana měla možnost se vyjádřit, kdežto druhá strana ne. Řekl, že Maďarsko bude i v budoucnu trianonskou smlouvu dodržovat, ačkoliv "tento diktát způsobil mnoha lidem utrpení a smutek". Za své vystoupení sklidil Szöke potlesk části zaplněného sálu. Klaus reagoval tak, že podle něj je legitimní o těchto věcech hovořit. "To není obviňování Maďarska z něčeho, to je jen výraz našeho strachu," řekl velvyslanci. Také prezidentova slova doprovázel potlesk.
Václav Klaus
Klaus nicméně připustil, že na seminář mohli pozvat maďarského řečníka, pořadatele to prý však nenapadlo. Do debaty vstoupil i ministr zahraničí Jan Kohout, který rovněž seděl v publiku. Upozornil, že na semináři vystupovali především historikové, a že se tedy odehrával na akademické, nikoliv politické půdě. "Věřím, že se tato otázka nikdy nestane tématem mezistátní politiky," doplnil. Přesto ale zdůraznil, že Česko bude vždy hájit českou státnost, přičemž moderní česká státnost se odvozuje od versailleského mírového systému, jehož součástí je i trianonská smlouva. "Bude-li jim (smlouvám) někdo něco vyčítat, budeme reagovat velmi citlivě," varoval.
Na semináři přednášeli o trianonské smlouvě, jejím vnímání a jejích dopadech dva čeští a jeden slovenský historik, český velvyslanec v Rakousku Jan Koukal a vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl. Ten se jako jediný z pětice výrazněji vyjádřil k aktuálnímu maďarskému zákonu, který od ledna příštího roku umožní udělit maďarské občanství zájemci, jenž má maďarské předky a hovoří maďarsky, a to i bez podmínky trvalého pobytu v Maďarsku.
Udělování občanství mimo území státu by mohlo znamenat destabilizaci poměrů v regionech
Podle Weigla by se z tohoto případu mohl stát mezinárodní precedens, který by otevřel prostor pro destabilizaci poměrů v dalších regionech. Poukázal mimo jiné na to, že po rozpadu Sovětského svazu zůstalo za hranicemi Ruska mnoho etnických Rusů. "Nebo - má mít Čína zvláštní jurisdikci nad všemi Číňany, kteří žijí ve světě?" položil řečnickou otázku. S Weiglovým názorem souhlasil i moderátor Klaus. "Ano, Maďaři nejsou jediný národ, který žije ve více zemích světa," poznamenal. Přítomné vyzval k představě, co by se stalo, kdyby například všichni Rusové v Lotyšsku dostali ruské občanství.
Trianonská mírová smlouva, která je známa také jako Trianonský mír, je jednou z pařížských mírových smluv, které určily podobu Evropy po první světové válce. Byla podepsána 4. června 1920 v paláci Velký Trianon na zámku Versailles u Paříže. Smlouva vymezila hranice maďarského státu, který se stal nástupcem Uherska. Tzv. Trianon ovšem měl pouze deklaratorní povahu, protože hranice už byly vymezeny usnesením Nejvyšší rady spojenců z 12. června 1919. Ze strany vítězných mocností smlouvu signovaly USA, Spojené království, Francie a Itálie a jejich spojenci, tedy Československo, Rumunsko a pozdější Jugoslávie. Za Československo smlouvu podepsal ministr zahraničí Eduard Beneš a velvyslanec v Londýně Štefan Osuský.
Trianon znamenal velké územní a hospodářské ztráty
Maďarsko jako představitel poraženého Rakouska-Uherska uznalo úplnou nezávislost Československa, a to včetně Podkarpatské Rusi. Dále se zavázalo uhradit Československu válečné reparace. Československo se zřeklo výstavby vojenských objektů na pravém břehu Dunaje. Smlouva ale prakticky dodržena nabyla. Maďarsko se totiž snažilo získat část ztracených jihoslovenských území zpět a československá vláda opevnění vybudovala.
Bývalé území Maďarska
Smlouva byla spojena s velkými územními ztrátami předválečného Uherska. Uhersko, tj. Maďarsko, ztratilo více než 71 procent svého území. To bylo rozděleno mezi Československo, Rumunské království, Království chorvatsko-slavonské a Rakousko. Ztráta území vedla k prudkému zhoršení hospodářské situace země.
Smlouvu chce zrušit xenofobní strana Jobbik
Maďaři považovali smlouvu za nespravedlivou a snažili se o její revizi, což je přivedlo do náruče fašismu. O zrušení Trianonské smlouvy v současnosti usiluje xenofobní a rasistická strana Jobbik, která letos uspěla v maďarských parlamentních volbách.
