Související
Režisér dokumentu David Vondráček k filmu říká: "Jsou to čtyři epizody, které se odehrávají na konci jara. Půl hodina z té hodinovky je věnována událostem v Postoloprtech," vysvětluje. V severočeských Postoloprtech bylo vojáky československé armády a revolučními gardisty měsíc po válce zastřeleno snad více než tisíc lidí, v masových hrobech bylo nalezeno 763 německých civilistů. "Je to největší masakr mezi koncem války a Srebrenicou v roce 1995 v Bosně," zdůrazňuje Vondráček. Materiál režiséru Vondráčkovi poskytla Helena Dvořáčková, jejíž tatínek Jiří Chmelíček záběry natočil.
Odsun Němců
Prezident Beneš
"Bude třeba vylikvidovat zejména nekompromisně Němce."
V Praze došlo v prvních poválečných dnech k popravám Němců na několika místech. K masové popravě německého civilního obyvatelstva došlo například před bývalým kinem Bořislavka, kde bylo popraveno 42 Němců. A právě tuto popravu natočil otec paní Heleny Dvořákové, co by amatérský kameraman. Musel však filmový materiál uschovat, protože už tehdy byla snaha popravy utajit a policie natočené záznamy zabavovala.
"Záběry ukazovaly Pražské povstání v naprosto odlišném světle než tehdejší propaganda," připomíná Helena Dvořáčková.
"Inzerovali to v novinách, sháněli, kdo to střílení Němců filmoval. Tatínek říkal, že jim to nedal," doplnila Helena Dvořáková. "Dosud není jasné, zda na ní participovali sovětští vojáci a nebo revoluční gardy, nepochybně patří k závažnějším kolektivním popravám," informoval historik Tomáš Staněk.
"Nejzávažnější popravou ale byl masakr v Postoloprtech. Jednalo se prakticky o civilisty, protože aktivní účastníci SS a NSDAP až na výjimky utekli. Ve filmu uvidíte, že tam jsou i děti ze smíšených manželství, které prostě skončily v těch jámách,“ řekl k dokumentu jeho autor David Vondráček.
"Zabíjení po Česku"
Až do sametové revoluce v 1989 byl film držen v přísné tajnosti. Sovětská tajná policie i české úřady totiž věděly, že zabíjení kdosi natáčel a pátraly po něm.
Poprvé před kamerou promluví němečtí i čeští svědci masakru, který měl zůstat navždy utajen a jehož pozadí se pokoušeli několikrát v poslední době rozkrýt severočeští policisté.
Film je pokusem o zachycení rozporuplného fenoménu divokých odsunů mezi koncem války a Postupimskou konferencí, kdy bylo vyhnáno z domovů kolem sedmi set tisíc starousedlých Němců z Československa.
Na místě ale umírali i Češi. "Člověk jménem Němec - jenom kvůli tomu, že se jmenoval Němec, ho rovnou hodili do jámy," říká Vondráček.
