Praha – Peníze, které směřují v České republice do školství, v přepočtu na hrubý domácí produkt ani zdaleka neodpovídají výdajům světových vzdělanostních ekonomik. Přitom se o tom, že se Česko musí stát vzdělanostní ekonomikou, mluví denně. Podobné je to s reformami, které prosazovala někdejší ministryně školství Petra Buzková. Tenkrát netušila, že její dítě - státní maturity - čeká trnitá cesta. A právě vzdělání bylo i hlavním tématem druhé části dnešních Otázek Václava Moravce, jejímiž hosty byli ministryně školství Miroslava Kopicová a ekonom Jan Švejnar.
Techniku Češi studovat nechtějí, převálcují nás Asiati
Lídři dvou nejsilnějších stran Petr Nečas a Jiří Paroubek mají k zavedení státních maturit nemálo výhrad. Kopicová však zrušení státních maturit vidí jako velmi nešťastné řešení. Celý projekt totiž od roku 2000 spolykal 342 milionů korun a do roku 2011 bude stát ještě dalších 290 milionů. Pokud bude projekt přece jen dotažen do konce, každý žák bude povinně dělat školní část zkoušky, která bude podobná maturitám současným, a zkoušku společnou. Nepovinně pak mohou studenti složit ještě třetí zkoušku.
Zavedení státních maturit je ale důležité také proto, abychom měli přehled o tom, jak kvalitní absolventy máme. Je to jakási snaha o standardizaci, snaha poskytnout všem něco solidního, co všichni chápou a také všichni přijmou, řekl Švejnar. Pro české školství je podle Kopicové charakteristická masovost a ztráta kvality. Státní maturita by byla něčím, co by nadměrně liberalizované školství narovnalo a poskytlo jakousi garanci kvality.
Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Vysokých škol máme dost, jejich kvalita ale nestačí
Podle Švejnara se v posledních dvou dekádách Česko v oblasti vzdělávání soustředí spíše na kvantitu. O tom vypovídá i ohromný nárůst vysokých škol od roku 2000, který vyvolal především boom škol soukromých. V současnosti máme v ČR 26 veřejných a 45 soukromých vysokých škol. Na 10 milionů Čechů jich tak připadá 71. Pro srovnání jich ve Velké Británii na 60 milionů Britů přináleží 130. Oproti Holandsku máme například vysokých škol na obyvatele třikrát více.
Kvantita vysokých škol v Čechách na škodu není, větším problémem je jejich špatné zaměření a neustále se snižující kvalita. Žádná z našich vysokoškolských institucí se totiž podle Švejnara nenachází v první stovce ani dvoustovce nejkvalitnějších světových vysokých škol. Zbytek světa jde však v tomto ohledu dopředu. Čína například neměla žádné dobré univerzity, Švejnar však uvedl, že dnes už jsou některé z nich v první světové padesátce. Nejenom kvalita, ale i dravost a touha po vzdělání asijských národů by měla být signálem, že je třeba zkostnatělé české školství změnit.
Technika v Česku prostě nejede
Dalším významným problémem je nedostatek absolventů technických oborů. V tomto ohledu již brzy ČR ztroskotá. Podle Kopicové nám bude v blízké budoucnosti scházet 12 až 15 tisíc lidí v energetice. V České republice vysokou kvalifikaci v technickém oboru získá deset procent studentů. Průměr Evropské unie je však na 25 procentech. Je proto nutné studenty do těchto oborů nalákat.
Tento trend vysvětluje ministryně školství tak, že jsme po revoluci byli pro západní země zemí rozvojovou, která zajišťovala spíš subkomponenty pro Německo. Nebyli jsme tedy pod inovačním tlakem. Zároveň nás ale různé analýzy srovnávaly se světem a nutily zvýšit vzdělanost. Vysoce kvalifikovaní pracovníci by však na tehdejším trhu neměli uplatnění. Proto v Česku začalo školství bujet, jeho kvalita se ale spíše snižovala. Reputace České republiky jako příjemce investic nižších řádů je tedy výborná, teď nás ale čeká nová zkouška, a to, jestli dokážeme dobře nakládat i s investicemi sofistikovanějšími. Potenciál tu je. Máme například ústav, který produkuje léky světové úrovně. Naše silné stránky je ale třeba silně propagovat a dál podporovat.
Výzkum v Česku je třeba hýčkat
Výzkum v Česku totiž stále ještě nefunguje, jak by měl, a je třeba si ho hýčkat. Definice akademického pracovníka podle Kopicové říká, že by se měl z půlky věnovat výuce a z půlky vědecké činnosti. V Česku ale máme 37 tisíc takových pracovníků a na jeden patent jich připadá 500.
Ministryně školství vypracovala manuál pro svého nástupce
Ministryně školství si přeje, aby práce, kterou za své funkční období vykonala, dobře pokračovala i po jejím odchodu. Proto vypracovala pro svého nástupce několik doporučení. Mezi ně patří i snaha vytvořit bakalářským programům v Česku dobré jméno nebo přísné rozčlenění škol podle kvality. Pomoci by tomu měl i již existující registr docentů a profesorů.
Neposlední navrhovanou změnou je i rozšíření státní podpory studentům do 35 až 42 let. Student by byl státem podporován po stejný počet let, jako kdyby studoval pouze do 26 let. Na rozdíl od dnešního systému by ale mohl se studiem začít i později. Důvodem je i to, že se stále větší část mladých lidí vydává za praxí do zahraničí a začíná studovat až později.
- Vývoj počtu vysokých škol autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1566/156549.jpg
- Lidé studující technické obory autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1566/156553.jpg
- Rozmístění a počet českých VŠ autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1566/156558.jpg