Prunéřov (Chomutovsko) – Na protest proti nedostatečné modernizaci znovu vylezli aktivisté hnutí Greenpeace na třísetmetrový komín elektrárny Prunéřov II na Chomutovsku. Časně ráno zahájilo výstup na vrchol komína 12 aktivistů ze sedmi evropských zemí. Odpoledne pak vyvěsili transparent s nápisem v angličtině Global shame (Globální ostuda). Podle mluvčí ekologického hnutí Lucie Jakešové chtějí aktivisté na komíně strávit několik nocí.
Na prunéřovském komíně znovu protestují aktivisté
Podle mluvčího ČEZu pro severní Čechy Oty Schneppa skupina zhruba 12 lidí vnikla do elektrárny násilně. Důvod, proč si vybrali právě elektrárnu, zatím nevysvětlili, ČEZ proto požádal o zásah policii, uvedl Schnepp. Podle něj policie v této souvislosti navíc dostane minimálně dvě trestní oznámení, a to pro násilné vniknutí na cizí pozemek a poškozování cizí věci.
„ČEZ je viditelně kvůli Prunéřovu schopen provést cokoliv, včetně vyvolání vládní krize. Je zjevné, že do funkce ministra životního prostředí musí být stůj co stůj instalován někdo, kdo vydá ČEZu vytoužené souhlasné stanovisko k prodloužení provozu prunéřovského Otesánka o dalších 30 let,“ vzkázal z komína vedoucí energetické a klimatické kampaně Jan Rovenský.
Vstup Jana Stuchlíka (zdroj: ČT24)
Aktivista Jan Piňos:
„Ten rozdíl (ve výběru technologie pro elektrárnu) ve skutečnosti není malý. Jedná se o 200 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, což za třicetiletou dobu životnosti elektrárny činí 6 milionů tun.“
Minulý týden totiž kvůli modernizaci Prunéřova II rezignoval ministr životního prostředí Jan Dusík. Ten chtěl požádat energetickou firmu ČEZ, aby předložila variantu s účinnější technologií, nebo přinesla kompenzační opatření. Premiér Jan Fischer však řekl, že na další zvažování už není čas. Fischer navrhl pověřit řízením ministerstva životního prostředí ministra zemědělství Jakuba Šebestu.
„Pokud chce pan ministr Šebesta vyvrátit podezření, že jeho instalace je ve skutečnosti rozhodnutím (generálního ředitele ČEZ) Martina Romana a jeho politických chapadel, může udělat jedinou věc: vydat k záměru ČEZ bezodkladně negativní stanovisko,“ sdělil právník Ekologického právního servisu Jan Šrytr. Pokud podle něj rozhodne opačně a bude ignorovat nezávislý posudek norské společnosti Det Norske Veritas (DNV), která potvrdila nedostatečnou modernizaci elektrárny, půjde o potvrzení, že Fischerův kabinet není vládou odborníků. Ředitel prunéřovské elektrárny Otakar Tuček ovšem se Šrytrovými úvahami nesouhlasí, takto to prý nefunguje.
Greenpeace a Ekologický právní servis již téměř dva roky upozorňují, že při obnově Prunéřova ČEZ nehodlá použít tzv. nejlepší dostupnou technologii, jak vyžadují české i evropské právní předpisy.
ČEZ ale trvá na tom, že v Prunéřově zvolil nejlepší možnou technologii obnovy uhelné elektrárny, tedy provozování tří bloků o výkonu 250 MWe. "Vyšší
účinnost nelze s ohledem na množství a kvalitu uhlí dosáhnout. Vzhledem k
zásobám uhlí bude elektrárna provozována pouze 25 let. Varianta výstavby
jednoho bloku o výkonu 660 MWe, jak navrhují ekologičtí aktivisté,
nepřichází vzhledem k dostupnosti uhlí minimálně po dobu ekonomické
návratnosti investice v úvahu. Navíc je to nereálné i vzhledem ke kvalitě
hnědého uhlí z lomu Libouš, která bude nadále klesat," vysvětlil Tuček.
Prunéřov vyvolal již dříve mezinárodní zájem poté, co se do procesu posuzování záměru na životní prostředí (EIA) zapojily Federativní státy Mikronésie (FSM). Podaly připomínky k dokumentaci projektu a požádaly české ministerstvo o negativní stanovisko k záměru ČEZ. Je to poprvé, kdy se stát, který je přímo ohrožen dopady globálních změn klimatu, vyjádřil k emisím uhelné elektrárny v průmyslové zemi.
GALERIE
Ilustrační foto