Dnes přichází astronomické jaro

Praha - Astronomické jaro letos začne v sobotu 20. března v 18:32. Nastane jarní rovnodennost, což znamená, že se délka dne bude rovnat délce noci. Středoevropský letní čas pak začne platit v neděli 28. března, kdy se časoměřiče posouvají o hodinu dopředu. Lidé tak přijdou o hodinu spánku. Astronomické jaro nemusí pokaždé začínat ve stejný den. Někdy je to 21. března. Mohou za to přestupné roky. Jarní rovnodennost nastává, když střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Od této chvíle se Slunce vrací na severní polokouli a den se prodlužuje až do letního slunovratu 21. června, kdy bude den dvakrát delší než noc.

Na počátku minulého století začínalo astronomické jaro výhradně 21. března. V roce 1920 se poprvé objevilo datum 20. března a dnes už výrazně převažuje. V roce 2048 se přenese první jarní den dokonce už na 19. března a ke konci století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často. Za změnu data mohou přestupné roky. 

Prvnímu jarnímu dni se přisuzovala zvláštní moc. Existuje například pověra, že pouze v ten den je možné postavit syrové vejce na špičku. Význam jarní rovnodennosti v životě současných lidí je však jen okrajový. Křesťané od ní sice odvozují Velikonoce, jsou totiž vždycky první neděli po prvním jarním úplňku, ale pro astronomy je pouze okamžikem, kdy střed slunečního kotouče překročí světový rovník v souhvězdí Ryb.

Existují doklady, že jarní rovnodennost slavili už Keltové, Germáni, Řekové či Římané, ale i američtí Mayové. Staří Sumerové a Babyloňané ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem začínali nový rok právě jarní rovnodenností.

Vydáno pod