Praha - Do praktických, dříve zvláštních škol by letos neměli nastoupit žádní prvňáčci. České úřady k tomu dnes vyzvala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Praktické školy jsou určeny dětem s lehkým mentálním postižením, podle studie AI ale více než 80 procent žáků tvoří Romové. Ministerstvo školství tvrdí, že se snaží situaci zlepšit. Nápad nepřijímat děti do prvních tříd praktických škol ale odmítá. Integraci Romů do společnosti dnes označil za jednu z vládních priorit také premiér Jan Fischer. Zavést opatření proti diskriminaci romských žáků na školách uložil Česku před dvěma lety také Evropský soud pro lidská práva.
Většina romských dětí je ve zvláštních školách neprávem
Podle aktivistů AI by se Česko mělo víc snažit začleňovat děti z problémových rodin do běžných škol. Ty se do těchto škol často dostanou třeba jen kvůli tomu, že nemají z rodiny dostatečné sociální návyky. „Tuto praxi je tedy nutné alespoň pro příští školní rok zmrazit, aby bylo možné ji dostatečně zrevidovat,“ uvedli zástupci AI. Podle průzkumů ministerstva školství navštěvují praktické školy dvě neromské děti ze sta. U romských dětí jich je ale třicet ze sta.
AI uvedla jako příklad případ jedenáctiletého romského chlapce Františka, který chodil v Ostravě do běžné školy. Ve čtvrté třídě si ale třídní učitel začal stěžovat, že je příliš živý. V poradně proto chlapci doporučili čtyřměsíční diagnostický pobyt v praktické škole. Její ředitel sice poté doporučil chlapcův návrat do běžného zařízení, protože ale František zmeškal spoustu látky, musel celý ročník opakovat. Spolužáci se mu navíc smáli, že byl ve „zvláštní“.
GALERIE
videogallery_00078334
Znalosti dětí z praktických škol jsou zhruba o dva roky pozadu
Znalosti absolventů praktických škol jsou přibližně o dva roky pozadu za vědomostmi dětí z klasických škol. Rodiče romských dětí to ale často neví, a proto si přejí, aby bylo jejich dítě umístěno do „zvláštní“. Chtějí tak prý i předejít diskriminaci svých potomků. O zařazení dětí do praktických škol rozhodují speciální pedagogická centra nebo pedagogicko-psychologické poradny. „S rozhodnutím musí souhlasit i rodiče,“ dodala Jindra Pařízková z Amnesty International. Podle ní je problematický i přetrvávající stereotyp, že romské děti patří do zvláštní školy.
Ve školních poradnách, které vystavují doporučení pro umístění dítěte do „zvláštní“ školy, by se proto podle zástupců AI měli víc zaměřit na sociální, kulturní a jazyková specifika Romů. Zároveň by měly české úřady zvážit, jestli je vůbec zapotřebí škol pro lehce mentálně postižené. Tyto děti by se prý mohly s vhodnou péčí zařadit i do běžných škol. Ministerstvo proto posílá ředitelům praktických škol dopis, v němž je upozorňuje, aby nepřijímali do první třídy děti, které nejsou lehce mentálně postižené, ale jsou třeba jen sociálně znevýhodněné.
Ministerstvo připravuje pro znevýhodněné děti národní akční plán
Náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková se dnes v České televizi proti kritice ohradila, její úřad prý už připravil například novely vyhlášek o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a o školských poradnách: „Je celá řada bariér, kterým se musíme systémově věnovat.“ Ministerstvo také připravuje národní akční plán, který by měl nastavit příznivější systém pro znevýhodněné děti. Na podporu rovných příležitostí ve vzdělávání rozdělili úředníci v uplynulých dvou letech miliardu korun z evropských fondů.
Dítě