Dědicové unikátního třebechovického betléma se o něj zapomněli přihlásit

Víc než sto let starý betlém z dílny Josefa Probošta koupili v roce 1934 učitel František Skřivan a továrník Jaroslav Burdych, kteří památku zachránili před zkázou. Jejich majetek ale později zabavili komunisté. Vrchní soud ale Burdycha 15. června 1995 rehabilitoval a tím rozhodl, že jeho potomci mají na vlastnictví betléma nárok. Dědicové se měli do půl roku o majetek přihlásit. Jenže rozsudek někam založili, a když se o věc začal v březnu následujícího roku zajímat jejich právní zástupce, bylo už pozdě.

Třebechovická radnice už počítala s tím, že bude muset unikát vydat. Jednala se státem o získání peněz na případné odkoupení a s rodinou o tom, že by městu dílo Probošta a Kapuciána půjčili. Starosti se ale ukázaly díky liknavosti majitelů jako liché. A navíc - dědici se na betlému obohacovat nikdy nechtěli. „Já jsem neuvažoval o tom, že by se na tomhle tom vydělávalo,“ uvedl jejich právní zástupce. „Jsme rádi, že všechny ty spory jsou ukončeny a že betlém je v Třebechovicích,“ říká ředitelka muzea Silvie Hlaváčková.

Unikátní betlém je národní kulturní památkou. V muzeu je teď také k vidění expozice, která mapuje proměny betlému, a lidé mají možnost více než dva tisíce vyřezávaných dílů včetně 350 figurek vidět v novém nasvícení. Město chce pro něj zajistit důstojnější podmínky a připravuje stavbu nového muzea.

Betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla je více než 100 let starý a je vyjma kovových zvonků, kožených řemenů a měchu kukačky vyroben celý ze dřeva, včetně převodových kol, hřídelí a vaček mechanismu. Jeho rozměry jsou 7 x 3 x 2 m. Obsahuje na 2 000 vyřezávaných dílů a figurek, uváděných do pohybu ojedinělým mechanismem. Mechanismus byl původně poháněn klikou, od roku 1935 malým elektrickým motorkem. V roce 1999 byl Proboštův mechanický betlém prohlášen za národní kulturní památku.