Praha – Předseda Akademie věd (AV) Jiří Drahoš se pustil do kritiky vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace – kvůli změně systému na podporu vědy, který nově podporuje aplikovaný výzkum na rozdíl od základního. Postoj premiéra Jana Fischera, který vědcům slíbil půl miliardy korun navíc, naopak Drahoš podpořil. Dnešního sněmu Akademie věd se zúčastnil i prezident Václav Klaus. Podle něj je financování vědy třeba vnímat v kontextu ekonomické situace země a vědci by si měli zvyknout, že budou mít také méně peněz.
Klaus: Vědci by si měli zvyknout, že i oni budou mít méně peněz
„Na omezení příjmů si bude muset zvyknout i Akademie věd,“ konstatoval prezident. Podle něj je také třeba začít diskutovat o systémové změně akademie.
Drahoš v projevu řekl, že nezná efektivnější vědeckou instituci v České republice, než je Akademie věd. Zatímco v akademii pracuje 15 procent z celkového počtu vědeckých pracovníků v zemi, produkují prý 38 procent celkových vědeckých výsledků. Navzdory „pseudoreformátorům“ a údajně pochybné metodice hodnocení vědeckých výsledků, kterou navrhla Rada pro výzkum a která má sloužit jako podklad pro rozdělování státních dotací vědeckým institucím, považuje Drahoš spolupráci akademie s vysokými školami i aplikaci jejích vědeckých poznatků za dobrou. Uvedl, že akademie řeší na 200 vědeckých projektů aplikovaného výzkumu.
GALERIE
videogallery_81728
Šéf akdemie zdůraznil, že instituce nikdy nestála s nataženou rukou k veřejným prostředkům, ale naopak se snaží vracet společnosti to, co jí dává. Podotkl také, že 20 procent svých finančních zdrojů získává z veřejných soutěží. Akademie sebe sama také v minulých letech reformovala, slučovala pracoviště kvůli vyšší efektivitě, a naopak založila některá nová, čímž reagovala na vznik nových vědeckých oborů.
Většina zemí instituci tohoto typu nemá a nepotřebuje ji, tvrdí Klaus
Prezident Klaus, který vystoupil po Drahošovi, zdůraznil, že kvůli celosvětovému hospodářskému poklesu bude méně peněz na všechny rozpočtové kapitoly. Podle něj bude nutné po volbách přistoupit ke snižování deficitu a vláda, která se pro to rozhodne, bude muset rozsáhle škrtat ve všech kapitolách. Přesto v příštích dvou letech bude AV i přes pokles státního příspěvku hospodařit s větším rozpočtem než v letošním roce. Drahošovo vyjádření o „destabilizaci vědy“ Klaus označil za ostré. Položil také otázku, zda byla reforma AV dostatečná. Podle něj je poměr mezi základním a aplikovaným výzkumem AV ve srovnání se západními zeměmi vychýlen směrem k základnímu výzkumu. Minulý týden na snídani s podnikateli pořádané týdeníkem Euro Klaus mimo jiné poznamenal, že většina zemí takovou instituci, jako je česká Akademie věd, vůbec nemá a nepotřebuje ji. V devadesátých letech by podle něj už byla AV dávno zrušena, kdyby nebyl premiérem. Jako člověk vycházející z akademického prostředí k ní ale prý měl určitý vztah, a nechal ji proto přežít.
Kopicová odmítla kritiku, současný rozpočet české vědy je prý mimo realitu
Na sněmu hovořila i ministryně školství Miroslava Kopicová. Udržení současného rozsahu české vědy je podle ní mimo ekonomickou realitu země. Nelze se spoléhat ani na to, že bude v příštích letech český výzkum a vývoj masivně podporovat Evropská unie. Současně odmítla kritiku vládní Rady pro výzkum, jejíž je místopředsedkyní.
Rozsah podpory obou částí výzkumu, základního i aplikovaného, ze státního rozpočtu je podle ministryně i tak velmi vysoký a její další růst si prý „tato země nemůže dovolit“. Připomněla, že dotace akademii v posledních desíti letech stoupla na dvojnásobek, a dodala, že už se to nebude nikdy opakovat.
GALERIE
Ilustrační foto