Praha - Víc než dvacetina dnešní pražské populace pochází ze zemí někdejšího Sovětského svazu. Nejvíc povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu z celkových skoro 150 000 cizinců mají v metropoli kromě Slováků Ukrajinci a Rusové. Spolu s příchozími z jiných postsovětských republik tu tvoří polovinu cizinců s registrovaným pobytem.
Každý dvacátý obyvatel Prahy pochází ze zemí bývalého SSSR
Ukrajinců a Rusů je v hlavním městě celkem přes 67 000; imigrantů z Moldavska, Běloruska, Kazachstánu a Uzbekistánu dohromady asi 8 500. Ruská a ukrajinská komunita se liší zejména sociálně. Rusové jsou spíše bohatí podnikatelé, Ukrajinci jsou sociálně slabší a zaměstnaní.
Zatímco v celé ČR představují registrovaní cizinci čtyři procenta populace, v Praze je to asi 12 procent. K 30. červnu 2009 mělo v hlavním městě hlášený dlouhodobý nebo trvalý pobyt 148 129 cizinců. „Tento počet v posledních letech výrazně narostl. V průběhu minulých pěti let se počet cizinců v Praze téměř zdvojnásobil,“ uvedla Michaela Pozníčková z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Poslední dobou prý do Prahy míří také ti, kteří kvůli krizi přišli v regionech o práci. Za ní do metropole dojíždí podle odhadů pravidelně dalších 20 000 cizinců hlášených v okresech Praha-východ, Praha-západ a Kladno.
Stejně jako v celém Česku je v hlavním městě mezi cizinci nejvíc Ukrajinců (přes padesát tisíc), následují Slováci (necelých dvacet tisíc) a pak Rusové (kolem 16 tisíc). Pro Ukrajince je typické, že většinou nemají trvalý pobyt, ale dlouhodobý. Do Česka přijíždí za prací, nejvíce v oborech vyžadujících fyzickou práci - ve stavebnictví či průmyslu. Ženy pracují často jako uklízečky či pokojské. Často se stává, že Ukrajinci přijedou do Česka s turistickým vízem, překročí délku povoleného pobytu a najdou si nelegálně práci.
V roce 1997 byl v Praze jen jeden ruský obchod a jedno kadeřnictví, dnes to je 24 obchodů prodávajících ruské zboží, kolem 15 salonů krásy, pět filiálek ruských a ukrajinských vysokých škol a minimálně šest mateřských školek.
Rusové jsou na tom v Praze líp než Ukrajinci
Situace Rusů je odlišná. Jde o třetí nejpočetnější skupinu cizinců v Praze. Víc než polovina z nich má povolení k dlouhodobému pobytu, který často získali díky účasti v právnické osobě. Ukrajincům členství v družstvech a obchodních společnostech umožňuje především snadnější získání povolení k práci. U Rusů existuje podle ministerstva podezření, že díky členství v nich získávají snazší vstup na území ČR. „V řadě případů se jedná pouze o formálně zakládané společnosti, jež zajistí jejím členům zákonnou možnost ke koupi nemovitostí,“ uvedla Pozníčková. Užívají je prý potom pro vlastní potřebu, nebo je krátkodobě pronajímají.
Podle Pozníčkové ale Rusové nemají obvykle na rozdíl od Ukrajinců nebo Vietnamců o živnost zájem. V metropoli se v posledních třech letech počet takových lidí pohybuje mezi 580 až 600. To kontrastuje s celkem 7 678 ukrajinskými živnostníky. Ti představují 40 procent všech zahraničních podnikatelů v Praze, což je nejvyšší podíl. V rámci celé ČR to je výjimka. V ostatních regionech totiž mezi zahraničními živnostníky převažují Vietnamci. Rusové také představují nejpočetnější skupinu cizinců mimo země EU, kteří v Česku pobývají kvůli studiu. V Praze jich má kvůli tomu hlášený pobyt 900. V letech 2001 až 2007 získalo české občanství 2 377 Ukrajinců a 588 Rusů.