Liška obhájil a zůstává předsedou Strany zelených

Praha – Staronovým předsedou Strany zelených se stal Ondřej Liška se ziskem 170 hlasů z 252 platných. Hlavního konkurenta a představitele vnitrostranické opozice Matěje Stropnického porazil o 110 hlasů. Třetí kandidát Jan Linhart získal podporu šesti hlasů. Čtvrtý kandidát Josef Jadrný odstoupil již v průběhu volby ve prospěch Matěje Stropnického.

Liška se nyní chce soustředit na naplnění svého programu, který by straně měl pootevřít dveře do Poslanecké sněmovny. Už dopoledne řekl, že v případě úspěchu by pro zelené kromě ministerstva životního prostředí chtěl znovu získat resort školství.

V povolebním vyjádření pro ČT nastínil priority ve funkci prvního muže strany: „Chci, aby se zelení vrátili k principiální politice, která bude srozumitelná, která bude mít jasné mantinely a bude pochopitelná a rozeznatelná od ostatních politických stran. Jsme jasnou alternativou, ať už je to boj proti korupci, jednoznačně proevropské směřování, žádný kompromis s komunistickou ideologií, důraz na lidská práva a rovné příležitosti… To všechno zastřešuje myšlenka trvale udržitelného rozvoje. To je identita, kterou bych chtěl, aby zelení měli a zachovali si ji.“

Podle Lišky je strana otevřená a stabilizovaná

Ondřej Liška v kandidátském projevu:

„Musíme ukázat lidem, že mohou věřit. Že chyby, které jsme udělali v minulosti, se nebudou opakovat, a že se o prosazování našich návrhů a politiky budeme zasazovat ještě odhodlaněji než doposud. To je cesta k obnovení důvěry v naší politiku.“

Zmíněné priority jsou rovněž jedněmi z podmínek, za kterých příště zelení vstoupí do vládní koalice. Samozřejmou součástí je podle lídra SZ také ekologická politika a s ní související zachování stávajících těžebních limitů.

Podle Lišky se jeho pětiměsíční působení ve funkci pověřeného předsedy promítlo i do stability strany. Usuzuje tak podle toho, že na sjezdu ohlásila ukončení činnosti vnitrostranická opoziční platforma Demokratická výzva. „Zaznamenal jsem, že i moji kritici přijali nabídku ke spolupráci. Jsou tu hmatatelné důkazy toho, že se mění klima ve Straně zelených,“ řekl staronový předseda. Otevřenost partaje podle jejího předsedy dokazuje také to, že se sjezdu může účastnit bývalá členka i čelná představitelka Dana Kuchtová. „Není zvykem, aby například Vlastimil Tlustý byl zván na kongres ODS. Ale vidíte, že z toho neděláme žádné drama, protože jsme otevření a velkorysí,“ řekl Liška.

Liška vyvolal spor s ČSSD

Ondřej Liška obrátil pozornost také na ČSSD. „Již včera večer zasedal krizový štáb sociální demokracie a hovořil o tom, že zprávy o jednotě Strany zelených se nemají dostat na veřejnost,“ prohlásil Liška, podle nějž jednotící se zelení představují pro sociální demokraty konkurenci.

Lidový dům ale takovou možnost popírá. „Samozřejmě žádný krizový štáb nezasedal. Strana zelených se v předchozí koalici tak zdiskreditovala, že už to je strana minulosti,“ reagoval na slova Lišky volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík s tím, že sociální demokracie nemá o dění v SZ zájem. „Strana zelených to (napadání) má prakticky jako svůj programový cíl, protože devět měsíců neslyším nic jiného, než že se hledá vnější nepřítel, ten se obvykle najde v poslankyni Olze Zubové a vedle té je to Lidový dům a prezident Václav Klaus,“ řekla směrem k vedení strany její bývalá členka Olga Zubová.

Kdo je Ondřej Liška?

Ondřej Liška (*1977) je stávající poslanec za SZ. Jejím členem je od roku 2002, v roce 2007 se stal jedním z místopředsedů, o rok později „dvojkou“ strany. Absolvoval politologii a religionistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Do sněmovny totiž v roce 2006 přišel ze zastupitelstva městské části Brno-střed, dva roky působil i jako poradce skupiny zelených v Evropském parlamentu. Platí za zahraničního experta strany a ve sněmovně předsedá výboru pro evropské záležitosti.

Od roku 2007 do březnového pádu vlády vedl ministerstvo školství, když ve funkci při obměně Topolánkova kabinetu vystřídal stranickou kolegyni a tehdejší 1. místopředsedkyni zelených Danu Kuchtovou. Jako třicetiletý se tak stal druhým nejmladším ministrem v novodobé české historii, mladší byl jen Karel Březina ve vládě Miloše Zemana, když se ve svých 27 letech stal ministrem bez portfeje.