Více než tisícovka map přinese i řadu novinek. Mezi nimi například to, jak se mění využití krajiny oproti minulosti. Lidé zde najdou i informace o tom, jak a odkud se dojíždí nebo kde přibyly nové louky. Publikace zahrnuje i mapy historické, které může čtenář porovnat s těmi současnými. Zajímavostí je i poslední kapitola nazvaná Krajina v umění, kde jsou základní díla českých krajinářů.
"V podstatě cokoliv, na co pomyslíte, tak tam příslušnou mapu najdete. Atlas dává dohromady vše, co dnes o České republice víme," řekl ČT Miko. "Je tam ukázka, kde máme ty nejvzácnější druhy organiznů, české endemity, které žijí jenom u nás a nikde jinde na světě. Máme tam informace, jak se změnily prostory, které můžou ty jednotlivé přírodní fenomény obývat," dodal.
Nový atlas krajiny ČR
Cena se bude odhadem pohybovat kolem 4 500 korun
V průběhu ledna a února se začne distribuovat zdarma státním institucím, školám i různým výzkumným ústavům. "Každý, kdo bude mít o atlas zájem, tak si ho bude moci koupit. Cena se bude odhadem pohybovat kolem 4500 korun," dodal ministr. Kvůli velkému formátu ministerstvo počítá i s distribucí jednotlivých listů atlasu, a to hlavně pro školy.
Vývoj hustoty zalidnění
Atlas krajiny obsahuje nejvíc tématických map ze všech dosud vydaných atlasů. Většina z nich je přitom v podrobném měřítku 1:500 000. Kniha je souhrnem komplexního poznání krajiny Čech, Moravy a Slezska a vychází z přírodních predispozic krajiny pozměněných historickým, kulturním a ekonomickým vývojem. "Česká republika dodnes nemá svůj národní atlas. Myslím, že vydání Atlasu krajiny může tuto mezeru zacelit," uvedl ministr v pozvánce na dnešní akci.
Miko publikací uzavírá své působení v čele ministerstva. Vládu opustí ke konci měsíce. Vrátit se chce do vysoké funkce v Evropské komisi, z níž dohlíží na ochranu přírody v celé EU. Minulý týden představil souhrnnou zpávu o stavu krajiny a přírody v Česku, podle které v posledních letech rapidně ubývá zemědělské půdy, v posledních deseti letech průměrně 11 hektarů denně. Zásadně se změnila krajina především v pohraničních oblastech, kde ornou půdu nahradily louky. Urbanizace spolu s intenzivním zemědělstvím a rostoucí dopravou přispívá podle zprávy také k rozdrobování krajinných celků, což ohrožuje řadu živočišných i rostlinných druhů.
zdroj: ČT24
