Související
3. 11. 2009
Dokumenty
3. 11. 2009
Verdikt Ústavního soudu označil prezident za "zaujatou politickou obhajobu Lisabonské smlouvy". Klaus dále řekl, že vstoupením Lisabonu v platnost Česko přestane být suverénním státem. Prezident se kriticky vyjádřil i k prohlášení Ústavního soudu, že po vynesení verdiktu by neměla hlava státu svůj podpis odkládat.
Podle šéfa Evropské komise Josého Manuela Barrosa by smlouva mohla vstoupit v platnost v prosinci. Klasův podpis Barroso kvitoval. Lisabonská smlouva má reformovat fungování Evropské unie a podle zastánců dokumentu učiní sedmadvacítku akceschopnější. Mimo jiné zavádí institut stálého předsedy Evropské rady a post "evropského ministra zahraničí". Výjimka, kterou Česko získalo, by měla být včleněna do přístupové smlouvy Chorvatska k EU.
Václav Klaus k Lisabonské smlouvě
"Vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem."
Smlouva poputuje do Říma, platit by mohla už od prosince
Jan Fischer
Premiér Jan Fischer takřka vzápětí Lisabonskou smlouvu kontrasignoval. Byla tak splněna další formální náležitost, aby smlouva mohla vstoupit v platnost. Dokument bude předán z Prahy do Říma, kde se evropské smlouvy
uchovávají. Jednotlivé dokumenty vstupují v platnost prvního dne v měsíci, který následuje po uložení ratifikační listiny posledního státu. Pokud se se předání stihne během listopadu, Lisabonská smlouva by tak mohla platit už od prosince. S tím počítají Švédové, předsedající stát unie. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt kvůli tomu svolá v nejbližší době summit EU a začne jednání o personálním obsazení postů prezidenta a ministra zahraničí EU, s nimiž smlouva počítá.
Česko o Lisabonu rozhodovalo dva roky
Ústavní soud v dnešním verdiktu konstatoval, že jeho rozhodnutí je konečné a řízení o Lisabonské smlouvě prohlásil za ústavněprávní cestou ukončené. Smlouvu napadla skupina senátorů z řad ODS v čele s Jiřím Oberfalzerem. Ústavní soud už části smlouvy jednou posuzoval; i tehdy neshledal, že by napadnuté pasáže Lisabonské smlouvy byly v rozporu s českým právním řádem.
Summit EU
Na podobě smlouvy se EU dohodla v říjnu 2007. Dokument nahradil euroústavu, kterou v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci. V prosinci pak šéfové států a vlád EU Lisabonskou smlouvu podepsali. V lednu 2008 vláda odeslala smlouvu do sněmovny a Senátu, v dubnu část senátorů ODS iniciovala první stížnost, Ústavní soud ji ale v listopadu zamítl. Sněmovna Lisabon schválila v lednu 2009 a Senát v květnu téhož roku.
Reakce českých politiků
Mirek Topolánek (ODS) prohlásil, že tato hra nemá vítěze a že z celého procesu ratifikace smlouvy zůstala pachuť z jednání Ústavního soudu, prezidenta, EU, Jiřího Paroubka i z kolegů v ODS.
Jiří Paroubek (ČSSD) řekl, že uvážlivý postup ČSSD ve vztahu ke Klausovi byl správný a že je dobře, že s podpisem neváhal.
Vojtěch Filip (KSČM) se domnívá, že prezident svým podpisem ukázal těm, kteří neustále naráželi na jeho obstrukční taktiku, že tak nečinil.
Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je rád, že je smlouva ratifikována, tleskat ale nemůže, protože Česko zbrzdilo celou Evropu.
Ondřej Liška (SZ) ocenil Klausovu korektnost, že podepsal skutečně neprodleně po vynesení nálezu ústavního soudu.
Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti se neobává ztráty suverenity České republiky. Ústavní soud dle něj zůstává garantem základních práv v České republice, zároveň i garantem svrchovanosti.
Lubomír Zaorálek (ČSSD) podotkl, že u pana prezidenta Klause člověk nikdy neví. Je rád, že je ratifikace Lisabonské smlouvy u konce.
Jiří Payne, externí poradce prezidenta vysvětlil, že chtěl Klaus dát prostor senátorům, aby uplatnili svoje námitky vůči Lisabonské smlouvě. Dle něj nechtěl být tím posledním, na kom bude rozhodnutí záviset.
Jaroslav Kubera (ODS) označil Klausovo vyjádření za právně čisté a jasné k pochopení. Tím že smlouvu dnes v patnáct hodin podepsal, Evropě vzkázal, že má co chtěla.
zdroj: ČT24
