V Plzni proběhla první reálná demonstrace srážky vlaku s autem

Do auta stojícího na přejezdu při demonstraci narazila lokomotiva pouze v 25 kilometrové rychlosti. Přesto tlačila vrak ještě desítky metrů před sebou. V tomoto případě, kdyby za spolujezdcem vzadu někdo seděl, byl by určitě na místě mrtvý. „Nárazníky jedoucího vlaku jsou většinou ve výšce hlavy řidiče automobilu. Pokud se vlak trefí do části, kde sedí osoby, tak nemají šanci přežít,“ konstatoval po zkoušce náměstek generálního inspektora Drážní inspekce Jan Kučera.

„Tento díl seriálu má ukázat hlavně tu destruktivní sílu, podtrhnout to, proč zákon o drahách jasně dává stoprocentní přednost drážním vozidlům před účastníky silničního provozu. Je to jedna z dalších akcí, jak apelovat na řidiče a na jejich chování na železničních přejezdech,“ uvedl mluvčí správy Pavel Halla. Podle něj je stále mnoho řidičů, kteří pravidla na přejezdech nedodržují, řádně se nerozhlédnou nebo i vědomě riskují a nerespektují stažené závory či výstražná světla. Drtivou většinu nehod na přejezdech zaviní řidiči aut. 

Tomáš Petříček pracuje jako strojvůdce skoro dvacet let. Srážku s autem na přejezdu zažil na vlastní kůži dvakrát. „Takzvaná zábrzdná vzdálenost u rychle jedoucího vlaku je minimálně 500 až 600 metrů. Takže když člověk vidí překážku na 150 metrů, přestože udělá všechno, co může, tak ta bezmoc a očekávání následků jsou nepříjemné,“ říká Petříček.

Jen letos se do dnešního dne stalo na přejezdech 184 nehod, při nichž zemřelo 32 lidí a 71 se zranilo. Loni to bylo za celý rok 247 nehod na přejezdech, při nichž zemřelo 45 lidí. Zatímco při silničních nehodách je smrtelná přibližně každá třístá, u nehod na přejezdech končí smrtí zhruba každá šestá. V Česku je celkem 8 296 železničních přejezdů různého typu zabezpečení, jejich počet by se měl v budoucnu snížit.