Praha - V Lichtenštejnském paláci dnes byla zahájena mezinárodní konference Únor 1948 v Československu, která je součástí projektu České křižovatky evropských dějin. Celý nápad vznikl v rámci spolupráce Historického ústavu AV ČR, Masarykova ústavu a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a bude dále realizován prostřednictvím cyklů tematických konferencí a dalších doprovodných akcí věnovaných přelomovým letopočtům československých dějin.
Osudové osmičky českých dějin v Lichtenštejnském paláci
Mezinárodní konference s podtitulem Nástup komunistické totality a proměny společnosti bude probíhat v následujících třech dnech. Na rozsáhlém projektu se navíc podílel Národní archiv, Úřad vlády ČR a Historický ústav Slovenské akademie věd (SAV) v Bratislavě. Cílem je v rámci 60. výročí komunistického státního převratu poskytnout prostor pro prezentaci nových poznatků. Konference se také zaměří na dlouhodobé dopady a proměny ve společnosti, které byly způsobeny nástupem komunistické totality v Československu.
Únorový převrat byl vyvrcholením sílící snahy Komunistické strany Československa o úplné mocenské ovládnutí státu. Výsledkem byla čtyřicet let trvající destrukce demokracie a potlačování občanských práv a svobod. Etapa započatá tzv. Vítězným únorem skončila až „sametovou revolucí“ na podzim roku 1989. „Potřebujeme co nejlepší analýzu toho, k čemu a proč u nás došlo před šedesáti lety. Dlužíme to tehdejším pamětníkům, sami sobě a především našim dětem a vnukům, kteří komunismus nepoznali,“ uvedl premiér Mirek Topolánek.
Konference bude rozdělena do čtyř hlavních okruhů. První "Únor 1948 a jeho bezprostřední důsledky„ se zaměří zejména na základní systémové proměny, které umožnily sovětizaci Československa na počátku 50. let. Druhý “Cesta k represi a perzekuci„ seznámí s novými poznatky a výsledky bádání o formách a nástrojích komunistické represe a perzekuce. Třetí téma “Protikomunistický odboj a další formy protirežimního odporu a opozice„ bude věnováno protikomunistické opozici, emigraci a exilu. Poslední část konference “Společnost po únoru 1948" bude věnována dlouhodobým dopadům komunistického státního převratu do základních sfér života české společnosti.
Vedle českých odborníků se na přípravě podílela i Slovenská akademie věd. „Dva pohledy na společné dějiny napomáhají objektivnímu zkoumání únorového převratu a období komunismu, které následovalo,“ uvedla zástupkyně ředitele Historického ústavu SAV Bratislava Edita Vaničková. Podle ředitelky Národního archivu Evy Drašarové se především snaží dát veřejnosti možnost využívat archiválie. „Abychom opravdu sloužili jako paměť národa, aby na nikoho a na nic nebylo zapomenuto,“ dodala.
Cílem celého projektu je objasnit klíčové mezníky českých a slovenských dějin ve 20. století, jež měly stěžejní význam pro osudy demokracie a státnosti ve střední Evropě. Celý cyklus konferencí může mít podle jejich tvůrců pozitivní význam pro prezentaci České republiky v mezinárodním kontextu. Další tematické celky představí v dubnu události roku 1918, v červnu rok 1968 a celou konferenci zakončí září s rokem 1938.