Poslanci schválili novelu ústavy o rozpuštění sněmovny

Praha - Sněmovna schválila obecnou změnu ústavy, která umožňuje, aby se poslanci sami rozpustili. Tím by se mohla otevřít ústavně čistá cesta k předčasným volbám. Pokud normu schválí i Senát, může prezident sněmovnu rozpustit příští úterý. Volby by pak mohly být 6.-7. listopadu. Aby se tak mohlo stát, schválili poslanci také novelu volebního zákona, která zkracuje některé volební lhůty. Prezident má podle nich volby vyhlásit nejpozději 50 dní před jejich zahájením.

Nezařazený poslanec Miloš Melčák pro změnu nehlasoval a ve svém vystoupení naznačil, že by mohl podat ústavní stížnost i na dnes sněmovnou schválenou změnu ústavy. Poslanci podle něj touto novelou zneuctívají rozhodnutí Ústavního soudu, který ve čtvrtek zrušil zákon o zkrácení volebního období. Nicméně politici slibují, že tentokrát už případné námitky proti ústavnosti neuspějí. Původní jednorázový zákon o zkrácení funkčního období dolní komory Parlamentu zrušil ve čtvrtek Ústavní soud.

Změnu ústavy kromě Melčáka nepodpořili ani komunisté, podle kterých novela povede k rozpočtovému provizoriu. Schválení změny ústavy nicméně postojem KSČM nebylo ohroženo, ruku pro ni zvedla většina ODS, ČSSD i lidovci.

Reportáž Olgy Málkové a Jana Osúcha (zdroj: ČT24)

K Melčákovi se možná připojí i Raninec

Stejný záměr napadnout u Ústavního soudu dnes schválenou novelu ústavy jako Melčák má také nezařazený poslanec a odpadlík ODS Juraj Raninec. Podobně jako Melčák chce nejprve počkat na to, jak se k ústavní novele postaví Senát, a zda nabude skutečně platnosti.

„Bylo by pak na zváženou, zda zákon schválený parlamentem, není ve stejném rozporu s ústavou, jako ten, který Ústavní soud zrušil,“ řekl. Zatím se mu to prý tak jeví, ještě ale chce znát podrobný právní rozbor. Pokud by se jeho pochybnosti naplnily, považoval by za svou povinnost ústavní stížnost podat. Buď by to udělal sám, nebo společně s Melčákem. Tvrdí přitom, že mu nejde o to, aby se ve sněmovně déle udržel, ale o zachování „ústavní čistoty“.

Poslanci jednali o ústavě již od rána

Prezident Václav Klaus:

„Předčasné volby naše země potřebuje a já budu poslední, kdo by jejich co nejrychlejší konání brzdil…“

Poslanci si po zahájení schůze schválili program, kam se dostala i novela ústavy, k níž předsedající Vojtěch Filip otevřel rozpravu. Rozpravu poslanci ukončili hlasováním o pozměňovacích návrzích, z nichž prošel jen jediný návrh poslance Marka Bendy, který zvyšoval nutný počet poslanců pro shválení novely na 120, tedy ústavní většinu. Pozměňovací návrhy, mezi něž patří například změna počtu poslanců z dosavadních 200 na 199 nebo určité omezení poslanecké imunity či že by poslanci vykonávali poslanecký mandát až do dne voleb, byť bezplatně nebo s minimální mzdou, neprošly. Ústavní novela byla schválena až po přestávce do14:30.

Politici ve sněmovně

Jiří Pospíšil (ODS): „Přijmeme-li dnes úpravu, která se bude týkat rozpuštění sněmovny, a tato úprava bude obecná, pak jsem přesvědčen, že takováto úprava v argumentaci Ústavního soudu, která byla řečena, obstojí.“

Juraj Raninec (nezař.): „Jsem silně znepokojen tím, že někteří ústavní činitelé a někteří představitelé politických stran zesměšňují autoritu Ústavního soudu a snaží se tuto ústavní instituci svými vyjádřeními zpochybnit a zastrašit.“

Politici se ráno snažili najít shodu u předsedy sněmovny Vlčka

Zákonodárci se po schůzce u předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka rozešli do svých klubů, aby o schůzce informovali i ostatní poslance. Vzhledem k tomu, že se poslanci nemohli shodnout na svém postoji ke změnám ústavy a možnostem rozpuštění sněmovny, začátek schůze se nakonec posunul až na 11. hodinu. Nicméně ranní schůzka lídrů politických stran a předsedů poslaneckých klubů nepřinesla žádnou dohodu.

S čím poslanci na hlasování šli?

Podle poslance ODS Jiřího Pospíšila nebyl jednotný ani názor uvnitř jeho strany. Diskuse klubu prý pokračovala i po obecné rozpravě na plénu. Většina občanskodemokratických poslanců se nakonec přiklonila k variantě poslance Marka Bendy, který navrhuje pouze novelizaci článku 35 ústavy doplněním dalšího důvodu pro rozpuštění sněmovny. „Další doplňování ústavy je rizikové, vycházím-li z toho, co včera (ve čtvrtek) řekl Ústavní soud, že není možné přijímat ad hoc zákony,“ dodal Pospíšil. 

Sociální demokraté o verzi trvalé změny ústavy, která umožní, aby byla Poslanecká sněmovna v úterý rozpuštěna a volby mohly být začátkem listopadu, dopředu oznámili, že ji podpoří. Postoj sociální demokracie podle Bohuslava Sobotky plyne z politických dohod předsedů stran z tohoto týdne. Klub své poslance k hlasování pro ústavní změnu zavázal.své konečné stanovisko většinu doby promýšleli, zelení zase o novele ústavy vedoucí k předčasným volbám vůbec jednat nechtěli, nicméně jejich návrh přijat plénem nebyl - hlasovalo pro něj jen 12 poslanců. Martin Bursík má za to, že by politická reprezentace měla dát senátní návrh novely ústavy ústavním právníkům k analýze, zda je v souladu s výrokem Ústavního soudu a s jeho odůvodněním.

Senátoři se sešli již dnes v 9 hodin, krátce poté senátní schůzi přerušili a čekají na výsledek jednání ve sněmovně. Ještě předtím si odhlasovali, že v případě, že se jednání sněmovny prodlouží, sejdou se ke své schůzi v sobotu. V Senátu se jednání může protáhnout, pokud by se do sněmovního zákona dostaly i věci, na nichž se šéfové politických stran předem nedohodli.