Olomouc - Bývalý předseda Městského národního výboru (MNV) čelí obžalobě za to, že se v 50. letech minulého století údajně podílel na takzvané kolektivizaci venkova. Je to poprvé v historii České republiky, kdy půjde někdo kvůli likvidaci selského stavu procesem kolektivizace před soud. Hospodářské noviny, které informaci zveřejnily, tvrdí, že obžalovaných může ještě přibýt. Za represe vůči sedlákům jsou již stíháni další tři lidé, a to bývalí prokurátoři - okresní a krajský - z Ústeckého kraje a také někdejší předseda MNV z obce Třtice u Rakovníka. Za porušení pravomoci veřejného činitele jim hrozí až deset let vězení.
Za kolektivizaci zemědělství padla první obžaloba
„Mohu potvrdit, že byl obžalován bývalý předseda MNV z jedné obce v okrese Šternberk,“ citují Hospodářské noviny (HN) olomouckého státního zástupce Jaroslava Kouřila. List podle vlastního zjištění uvedl, že jde o Ladislava Nakládala, který ve zmíněné době řídil národní výbor v Brníčku poblíž Uničova. Jeho obžaloba se týká případu zemědělce Jiřího Nohavičky, který v prosinci 1951 skončil na půl roku ve vězení a následně mu byl zabaven statek a téměř veškerý majetek. „K případu se nebudeme vyjadřovat,“ řekl Nakládalův obhájce David Bukal.
Museli se vystěhovat do několika hodin
Reportáž Tomáše Vlacha a Zuzany Glacové (zdroj: ČT24)
Šestaosmdesátiletá Jarmila Nohavičková, snacha Jiřího Nohavičky, v listu uvedla, že se tehdy museli na příkaz do několika hodin vystěhovat. Rodina dostala přidělen zdevastovaný dům, kterému chyběla dokonce i podlaha. Nohavička se spravedlnosti či vrácení majetku už nedožil. Dalších sto tisíc lidí ale pořád na vrácení majetku čeká. Hodnota zabaveného majetku se odhaduje na deset miliard korun.
Kolektivizace začala v Československu nenápadně a zvolna, počáteční neúspěch ale donutil komunisty přitvrdit. Zaměřili se na hospodáře, kteří byli pro ostatní přirozenými autoritami. Směrnice z roku 1951 místnímu aparátu radila, jak proti nim postupovat. „Bylo to spojeno i s trestním postihem, s vysidlováním těchto rodin, většinou tedy byli vystěhováváni do pohraničí,“ podotkl historik Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Tichý.
Na 1600 rodin takto přišlo o majetek a domů se mohli vrátit až poté, co se režim zmírnil. Hledání konkrétních viníků začalo teprve před třemi lety, poté, co s podnětem přišla konfederace politických vězňů. Stíháni jsou ještě další tři někdejší funkcionáři.