Praha - Úřednický kabinet Jana Fischera nemá kvůli svému omezenému mandátu ambici řešit majetkové vypořádání mezi státem a církvemi. Podle premiéra je však škoda, že připravený kompromisní návrh nakonec spadl pod stůl. Fischer to dnes řekl na schůzce se zástupci církví působících v České republice. Diskutovali také o narůstajících projevech extremismu, xenofobie či antisemitismu v zemi a návštěvě papeže připravované na září.
Fischer: Vyrovnání s církvemi je na příští vládě
„Nemáme možnost řešit nějaké podstatné záležitosti, které potřebují dlouhý čas,“ podotkl po schůzce předseda České biskupské konference Jan Graubner. Fischer poznamenal, že jeho vláda s omezeným mandátem nebude přicházet s podstatným řešením majetkového vyrovnání s církvemi. „Tam bude potřeba počkat až po volbách, až bude politicky komponovaná vláda,“ vysvětlil s tím, že doufá v politickou vůli k řešení.
Že zákon o vyrovnání s církvemi neprošel, považuje Fischer za škodu. „Ale je jistě možné se k němu později vrátit,“ podotkl. Graubner varoval, že s plynoucím časem a měnícími se okolnostmi bude možná potřeba znovu otevřít některé už dojednané věci. Parlamentní komise však podle něj došla k závěru, že církve mohly žádat až třikrát více, než nakonec žádaly. Postoj církví označil za snahu o kompromis a poznamenal, že ze strany státu očekává podobně vstřícný postoj.
Reportáž Jana Osúcha (zdroj: ČT24)
Na dnešní schůzce se mluvilo také o extremismu. „Hovořili jsme o jejich komunikaci s jednotlivými resorty. Není to jen ministerstvo kultury, je to řada dalších,“ poznamenal Fischer. Své ministry prý požádal, aby dialogu s náboženskými obcemi věnovali pečlivou pozornost.
Církve se chtějí podílet na dokončení předsednictví
Předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý zdůraznil, že církve chtějí s vládou spolupracovat i v otázce dokončení českého předsednictví v Evropské unii. „Církve se angažovaly v otázce hodnot, etické orientace. Chceme rozvíjet další projekty,“ podotkl. Předseda Federace židovské obce Jiří Daníček Fischera informoval o situaci židovské pospolitosti v ČR. „Vyslovil jsem naději, že ani tato vláda nebude zasahovat do vnitřních záležitostí židovských obcí a židovské federace,“ poznamenal.
Topolánkova vláda chtěla vrátit církvím 270 miliard
Předchozí kabinet chtěl vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by částka za 60 let činila asi 270 miliard korun, což se setkalo s rozporuplnými reakcemi veřejnosti i některých politiků.
Loni proto vznikla parlamentní komise, která nakonec doporučila sněmovně návrh zákona nepřijmout. Vyzvala vládu, aby s církvemi zahájila nové kolo jednání. Nový kabinet proto čeká rozhodnutí, jak pokračovat dál. Návrh zákona si ale zřejmě bude muset počkat na výsledek podzimních voleb do sněmovny. Ministerstvo kultury dlouhodobě tvrdí, že v případě nepřijetí zákona se výdaje na platy duchovních ze státního rozpočtu budou stále zvyšovat, a to i proto, že během několika let přibude církví registrovaných státem.