"Potřebujeme vědět, zda jsou skupiny těchto dětí u nás segregované a socio-kulturně znevýhodněné," řekla pro Lidové noviny (LN) náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková. Všeobecně prý platí, že do bývalých zvláštních škol, které se nyní jmenují praktické, chodí převážně romské děti. Zatím neexistují žádné statistiky, kolik romských dětí tyto školy navštěvuje.
Náměstkyně dodala, že se dlouho všichni báli sběru "etnických dat". "Je ale nutné ho udělat, aby mohly následovat systémové změny," uvedla pro deník Laurenčíková s tím, že si nemyslí, že by dotazník měl rasistický podtext.
EU sběr etnických dat povoluje, pokud odhalí diskriminaci
Školní chodba
Laurenčíková řekla, že evropská směrnice povoluje sběr takových dat v případech, kdy například pomohou odhalit diskriminaci. Školy, respektive třídní učitelé mají sami určit, kolik romských dětí ve třídě mají, píše list. Podle ministerského manuálu je za romské dítě považován jedinec, který se "za Roma sám považuje, aniž by se k této příslušnosti sám za všech okolností hlásil, nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí".
Postoj učitelů považuje ministerstvo za klíčový, učitelé musí prý sami umět odlišit etnickou příslušnost, kvůli níž by mohlo být dítě znevýhodněno, uvádí deník.
Romští rodiče chtějí své děti ve zvláštních školách
Předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý se podle LN nedomnívá, že by sběr dat byl problematický, ale nevidí v něm žádný přínos. "Nemyslím, si, že když data budou k dispozici, něco zásadního se v této věci v nadcházejících letech změní," řekl LN Veselý.
Veselý uvedl, že rodiče romských dětí často chtějí, aby jejich potomci chodili na zvláštní školy, to však dětem škodí. S tím souhlasí i ministerstvo školství. To, že romské děti nejsou začleňovány do hlavního vzdělávacího proudu, má pak vliv na jejich další osud a vývoj, píše list.
zdroj: ČTK
