Sraz extremistů v Postoloprtech se obešel bez incidentů

Asi čtyřicet příznivců DS prošlo po poledni od nádraží do města, kde promlouvali s občany a rozdávali jim své noviny Dělnické listy. Po pochodu a proslovech na náměstí se krátce před 15:00 vrátili na nádraží, kde se rozešli. Na klid v průběhu akce dohlížela policie, která nemusela zasahovat. Extremisty doprovázeli při cestě z nádraží do města těžkooděnci, policisté se psy a antikonfliktní tým.

Akce členů a příznivců DS upoutala pozornost postoloprtských občanů.
Někteří včetně Romů a jejich sdružení byli už před nádražím. Členové
sdružení Romea přitom mimo jiné rozdávali svůj časopis. Další občané
přihlíželi z oken bytů, případně postávali v ulicích. Skupina Romů
procházela městem nedaleko členů DS. Po ukončení pochodu se všichni
shromáždili na náměstí, kde zazněly proslovy DS.

Podle místopředsedy DS Petra Kotába se 99 procent oslovených obyvatel domnívá, že vedení města nechce řešit problémy s nepřizpůsobivými občany a souhlasí s přítomností DS. „Určitě ještě nějaké ohlasy přijdou, všechny zpracujeme a pak zašleme podnět starostovi města,“ řekl Kotáb. Podle něj v Postoloprtech dochází především k rušení nočního klidu a na náměstí se pravidelně schází uživatelé drog. Kotáb pohrozil, že pokud nebude město situaci řešit, tak se ještě letos DS do Postoloprt vrátí.
   

S projevy DS na náměstí nesouhlasilo několik desítek přítomných Romů a
několikrát se je pískotem snažilo přehlušit. Vystoupení DS považovali za
provokaci. „Pokud se orgány činné v trestním řízení nebudou zabývat excesy Dělnické strany, tak nedej Bůh, aby Postoloprty dopadly jako Janov,“ řekl romský aktivista Radek Grundza. Podle něj je podstatou činnosti DS vytlačit Romy z Česka. „Nevím, proč DS neustále víří nesnášenlivost mezi občany České republiky. Doporučuji Nejvyššímu správnímu soudu, aby tuto stranu zakázal,“ uvedl Grundza. 

Hylák připustil, že obec zaznamenala příliv nepřizpůsobivých obyvatel

Starosta Postoloprt Miroslav Hylák uznal, že město v posledních letech zaznamenalo příliv nepřizpůsobivých obyvatel, důsledky ale podle něj nemají takový rozsah jako například v problémovém sídlišti Janov v Litvínově na Mostecku. „Masovější stěhování nepřizpůsobivých občanů včetně romské komunity do města jsme poprvé zaznamenali asi před šesti lety v souvislosti s uvolněním trhu s byty,“ prohlásil.

Od loňského října bylo sídliště v Janově už několikrát cílem demonstrací Dělnické strany, naposledy prošly její hlídky lokalitou 24. ledna. Zatímco tato akce se obešla bez incidentů, pochod pravicových radikálů do Janova loni 17. listopadu si vyžádal ostré střety s policií a zraněné na obou stranách.

Vláda podala návrh na rozpuštění Dělnické strany, Nejvyšší správní soud o něm jednal ve středu, ale zatím nerozhodl. Zvláštní sedmičlenný senát jednání odročil na 4. března.

Klid byl i v Pardubicích, kde se sešli anarchisté

Pardubicemi odpoledne prošla skupina asi padesáti stoupenců anarchistického hnutí.Demonstrací protestovali proti zvyšování pravomocí veřejných činitelů. Policie musela během akce řešit menší konflikty. Demonstraci řádně ohlásila Československá anarchistická federace. Policie celou akci monitorovala, jedna osoba skončila na záchytce, jeden člověk byl zadržen pro pokus o napadení.

Malý průvod se vydal zhruba v 15:00 na pochod od pardubického nádraží, prošel za přihlížení několika příznivců hnutí skinheads středem města a zastavil se před budovou Východočeského divadla. Organizátoři přečetli proslov, který kritizoval například zvyšující se počet bezpečnostních kamer na veřejných prostranstvích a uchovávání záznamů o mobilní komunikaci, poté se shromáždění vrátilo na nádraží a rozešlo se.