Praha - Lisabonská smlouva je dokument, který má usnadnit spolupráci sedmadvaceti evropských zemí. Více než tří set stránkový text však rozděluje českou politickou scénu natolik, že zákonodárci se přesto, že Česko bude od ledna předsedat Evropské unii, zatím nedokázali dohodnout, jak s významným evropským dokumentem naloží. Právě skutečnost, že Češi, a hlavně prezident Václav Klaus, se zatím nedokázali s novou podobou Evropy vyrovnat, dostala Česko do středu pozornosti celé Evropy.
Rok 2008: Češi se jako jediní zatím nevyjádřili k Lisabonské smlouvě
Aktivní Klaus aktivně vystupuje proti Lisabonské smlouvě
K váhajícímu postoji přispěl zejména Václav Klaus, a to i přesto, co zákonodárcům sliboval před prezidentskou volbou. „Já budu prezidentem všech občanů České republiky a stejně tak prezidentem všech z vás,“ ujišťoval Václav Klaus. Přidal také, že bude nadstranický a neaktivistický. Ve volbě plné zákulisních dohod nakonec uspěl a profesor Jan Švejnar odešel tak s nepořízenou. „Aktivní, nikoli aktivistický“ prezident se rozhodl, že nebude následujících pět let na Hradě jen ve stínu koaliční vlády. Za hranicemi se mu stal trnem v oku hlavně boj s klimatickými změnami a právě podoba evropské integrace - ztělesněná do Lisabonské smlouvy.
Díky Irům a Čechům bude unie fungovat podle starých pravidel
Smlouva podepsaná loni na jihu Portugalska má nahradit odmítnutou euroústavu. Aby byla stravitelná i pro ty, co unii moc nefandí, nevytváří ze sedmadvaceti států federaci, má jen změnit pravidla rozhodování. Podle kritiků to ale znamená, že pravomoci národních států předá bruselským byrokratům. Šéfové unie počítali, že dokument začne platit už v prvních dnech příštího roku. Nicméně se tak nestane. Sice čtyřiadvacet států se smlouvou vyslovilo souhlas, nicméně v červnu se ratifikace zadrhla v Irsku, které nechalo o smlouvě hlasovat občany, kteří smlouvu odmítli. A nakonec poslední zemí, která o smlouvě zatím nijak nehlasovala jen právě Česko, které od ledna unii povede.
Proto se pozornost se obrátila i na váhající Čechy. Dosud spíš opomíjené téma se na sklonku roku vrátilo na politickou scénu. Smlouva dokonce skončila až u Ústavního soudu a zdá se, že ne naposled. V listopadu ústavní soudci sice odpověděli senátorům, že smlouva neodporuje českému právnímu řádu. Prezident Klaus však očekává, že smlouva se k ústavním soudcům zase vrátí. „Očekávám, že nějaká skupina poslanců či senátorů tyto argumenty znovu vznese, ale hlavně očekávám, že vznese argumenty další,“ komentoval verdikt soudu Klaus.
Unie ustupuje Irům, Češi vyčkávají
Pět měsíců od irského referenda tamní premiér špičkám Evropy slíbil, že za ústupky ve smlouvě nechá své občany hlasovat znovu. V Česku zůstává situace i nadále nejasná. Sociální demokraté, lidovci a zelení smlouvu podporují, komunisté žádají referendum. Rozhodující tak zřejmě bude postoj ODS. Na prosincovém kongresu strana rozhodla, že nechá svým zákonodárcům volnou ruku.
Poslanci i senátoři se ale k projednání dokumentu dostanou nejdříve v únoru. Jisté tak je jen to, že české předsednictví i blížící se evropské volby proběhnou ještě podle starých pravidel smlouvy z Nice.