Praha - Dnes odpoledne se sejde k jednání sněmovna. Poslanci budou diskutovat hlavně o zdravotnických poplatcích a zahraničních misích české armády. Co se týká poplatků, ústředními tématy se asi stane věk, do jakého by neměly platit děti či zda se placení zbaví důchodci. Stanoven by měl být také ochranný limit a to, jaké poplatky se do něj zahrnou. Rozhodovat se přitom bude o případné opoziční podpoře pro vyslání vojenských misí do zahraničí v příštím roce. Sociální demokraté připouštějí, že pokud vláda u poplatků ustoupí, budou ochotnější kývnout na další působení českých vojáků v zahraničí.
Sněmovna bude dnes jednat o poplatcích a zahraničních misích
„Ještě se o tom bude jednat,“ uvedl včera poslanec ČSSD Karel Šplíchal. Jak ale dodal, domnívá se, že určitou dohodu se uzavřít podaří. Sociální demokraté, kteří loni zahraniční mise podpořili, se letos zdráhají. Zřejmě chtějí na misích co nejvíc vytěžit pro jednání o dalších tématech, například o poplatcích.
Jednání se budou točit kolem toho, jestli nemají ve zdravotnictví platit děti do šesti, 15, 17, 18 či 19 let. Od poplatků by podle záměru jednotlivých politiků z opozice i koalice měli být osvobozeni i důchodci nad 65 let. Platit by neměli nově ani invalidní důchodci, dárci krve a kostní dřeně či obyvatelé domovů pro seniory a ústavů, kterým po uhrazení pobytu zbude méně než 800 korun.
Pokud lidé na třicetikorunových poplatcích a doplatcích za léky vydají víc než 5000 korun, zdravotní pojišťovny jim částku nad vrátí. Podle návrhů by se limit mohl snížit na 3000 korun všem, či jen dětem, důchodcům, dárcům krve a kostní dřeně. Podle lidovce Ludvíka Hovorky by ochranná hranice výdajů u důchodců měla činit 1800 korun.
Do limitu by se měly zahrnovat podle některých zákonodárců všechny poplatky, ne jen třicetikorunové a některé doplatky za léky. Nemuselo by se platit za položku na předpisu, ale za celý recept, a to 30, 20 či pět korun. Ministerstvo zdravotnictví chce z návrhů sestavit variantu, která by podle mluvčího Tomáše Cikrta napáchala nejméně škod a našla shodu v koalici.
Dalším tématem jsou české zahraniční mise
Pokud vládní koalice v jednání o poplatcích povolí, mohla by opozice podpořit pokračování zahraničních vojenských misí. Když sněmovna neschválí mandát českých jednotek, které nyní působí především v Kosovu a Afghánistánu, může jim vláda svým rozhodnutím pouze prodloužit pobyt o 60 dní. Pak by se vojáci museli stáhnout. Opouštět ale v zimě některé z těžce získaných pozic, především v Afghánistánu, by prý mohlo ohrozit životy vojáků.
Vláda už v říjnu odsouhlasila plán misí pro příští rok, který počítá s pokračováním mise KFOR v Kosovu, kde by působilo až 550 vojáků. Druhým, pro českou armádu významným místem má zůstat Afghánistán, kde kabinet odsouhlasil navýšit personál v misi ISAF v provinčním rekonstrukčním týmu v provincii Lógar. Skupina poslanců tento týden navštívila českou vojenskou misi v afghánském Kandaháru. Základna, kde tou dobou poslanci pobývali, se stala terčem útoku. „Vypadalo to velmi nepříjemně, protože to vedle zasáhlo tábor Belgičanů a bylo to od nás asi 20 metrů,“ popsal poslanec Karel Šplíchal.
Stažení českých sil by znamenalo nepříjemné překvapení pro spojence, kteří v zemi potřebují každého vojáka. Budoucí americký prezident Barack Obama chce vyslat do Afghánistánu dalších 20 tisíc mužů. Možná to ale nebude stačit k zastavení nástupu Talibanu, který už operuje téměř na polovině afghánského území.