Zaorálek: Otázku radaru možná necháme ke zkoumání Ústavnímu soudu

Praha - Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek uvedl, že zvažuje postoupení otázky amerického radaru na českém území Ústavnímu soudu. S myšlenkou vystoupil na dvoudenní mezinárodní konferenci o protiraketové obraně. Tu organizuje centrum globálních studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy spolu s iniciativou Ne základnám. "Je několik postupů, jak o transparentním rozhodnutí jednat," uvedl Zaorálek. "Můžeme požadovat ústavní většinu ve sněmovně, kdyby byl návrh přijat, přerušili bychom jednání a chtěli po Ústavním soudu nález," popsal.

Představitelé institucí mají pocit, že zastánci umístění radaru v Česku odmítají o tématu diskutovat. Odpůrci radaru na konferenci pozvali poslance, senátory a ministry. Ze zastánců základny však nikdo nedorazil. „Vláda zřejmě nemá zájem ani o předstírání určité debaty,“ vyjádřil se Jan Májíček z iniciativy Ne základnám. Za sociální demokracii, která k otázce radaru prosazuje referendum, přišel právě jen Zaorálek.

Komunisté vystoupili s návrhem, aby o výstavbě amerického radaru v Brdech rozhodovala ústavní většina, tj. 120 poslanců. Legislativní rada vlády se totiž odvolává na ústavu, podle které musí u podobných případů hlasovat většina poslanců - 101 osob. „Česká republika tímto krokem ztrácí svou svrchovanost. V tomto ohledu tedy nejde o nic jiného, než o změnu ústavy,“ uvedl Vojtěch Filip. Podle odborníků na ústavní právo však nejde o tak razantní krok. V případě neúspěchu se komunisté hodlají přidat k sociálním demokratům s ústavní stížností.

Cílem iniciativy Ne základnám je již od jejího vzniku mimo jiné rozvíjet debatu na téma protiraketové obrany. Celá konference je koncipována jako fórum pro střet argumentů odpůrců a zastánců vybudování radarové základny na našem území. Ústy své mluvčí si ale stěžovali, že ti, kteří nesou za umístění radaru v Česku zodpovědnost, nedokáží své přesvědčení před veřejností obhájit a vyhýbají se jakékoliv konfrontaci.

Vydáno pod