Praha - Vlastní rukou zemře ročně víc lidí, než je obětí dopravních nehod. Loni jich bylo 1375. Počet sebevražd sice v Česku klesá, psychiatři jsou ale skeptičtí. Sebevražd bude podle nich přibývat. Rok od roku je totiž víc lidí s depresemi.
Sebevražd bude víc, lidé trpí depresemi
Ženy i muži páchají nejčastěji sebevraždu v pondělí. Nejrizikovějším měsícem je duben. Naopak v prosinci je sebevrahů nejmíň. „Daleko častěji páchají sebevraždy muži, je to okolo 22 na 100 tisíc obyvatel na rok,“ říká psychiatr Cyril Höschl. Nejčastějším způsobem, jakým se sebevražda páchá, je oběšení a teprve potom následuje zastřelení, spolykání prášků a skok z výšky.
Žen se zabije čtyřikrát míň. „Jsou ochotnější si říci o pomoc a jsou ochotnější mluvit o svých potížích,“ vysvětluje Barbora Wenigová z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. Ženy také volí méně radikální způsob, většinou se otráví léky. Je tedy větší šance, že je doktoři zachrání.
Počty sebevrahů jsou teď nejnižší za posledních 130 let. Jenže lékaři se obávají, že se situace rychle změní, přibývá totiž depresivních lidí. Třeba Tomáš z Prahy trpí depresí už deset let, na sebevraždu pomýšlel mnohokrát. „Není to něco, z čeho se vyspíte, co pomine za pár dní. Jsou to měsíce a měsíce, které splývají v jednu šedou hmotu,“ popisuje Tomáš.
Nejohroženější jsou senioři okolo 80 let. Ti podle Barbory Wenigové páchají sebevraždu kvůli nemocem nebo sociální izolaci. Druhou ohroženou skupinou jsou lidé mezi 45. - 55. rokem, kteří páchají sebevraždu z důvodu nemocí. Třetí jsou pak děti, které trápí problémy v rodině, nešťastná láska nebo drogy. Sebevraždy jsou desátou nejčastější příčinou úmrtí ve světě - 90 % sebevrahů trpí depresí nebo jinou duševní poruchou.