Praha - Poslanci ODS Walter Bartoš a Juraj Raninec, jejichž jména - jak včera uvedla Česká televize - figurují v registračních protokolech bývalé vojenské kontrarozvědky, dnes spolupráci s tajnou službou popřeli. Obsah dokumentů se chystají zveřejnit a zvažují také, že se obrátí na soud. Tvrdí, že mají čisté lustrační osvědčení a odhadují, že zápis v evidenci mohl vzniknout během jejich základní vojenské služby. Mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl připouští, že v seznamech mohli být vedeni lidé, kteří o tom vůbec neměli tušení.
Bartoš a Raninec: Záznam v archivu vojenské kontrarozvědky je nesmysl
Bartoš se domnívá, že do protokolů kontrarozvědky se mohl dostat jako voják u raketového vojska, které podléhalo přísnému dohledu režimu. Raninec žádné jednoznačné vysvětlení nemá. Možné podle něho je, že se do seznamů dostal, stejně jako Bartoš, během základní vojenské služby. Důvodem také prý mohly být kontakty s lidmi z takzvané podzemní katolické církve.
Takovou možnost, jak se jeho jméno ocitlo na seznamu, připouští i poslanec Pavel Ploc (ČSSD), bývalý skokan na lyžích za Duklu Liberec: „My jsme byli mezi vojáky výjimeční, protože voják nemohl cestovat, ale my jsme tenkrát cestovali na západ. Proto nás asi někde evidovali a zpovídali.“
Politici ze seznamů se chtějí obrátit na soud
„Na nikoho jsem nikdy nic špatného neřekl. Na nikoho jsem nedonášel a určitě jsem nebyl žádný důvěrník,“ brání se Raninec. „Pokud by se v archivech objevilo cokoliv negativního proti mně, tak bych se proti tomu rozhodně bránil právní cestou,“ připouští.
Také Bartoš zvažuje, že se obrátí na soud, aby prokázal, že „samozřejmě nikdy vědomě nespolupracoval s žádnou vojenskou kontrarozvědkou“. Takovou možnost konzultoval i s ostatními poslanci, kteří na seznamech figurují. „Zvažujeme jen, jestli půjdeme každý separé, nebo jako tým,“ uvedl.
Mluvčí Reichl: Jestli byl člověk „hodný“ nebo „zlý“, to se jen z evidence nepozná
Mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl ve Studiu ČT24 uvedl, že v seznamech mohou být nejen spolupracovníci, ale i lidé, kteří měli pro rozvědku podezřelé nebo zajímavé kontakty. „Může zde být zavedená osoba, která mluvila s někým, o kom si myslela, že je kamarád nebo známý, a on to byl přitom příslušník vojenské kontrarozvědky a vedl toho člověka jako osobu, která mu donáší informace,“ vysvětlil.
Podle Reichla proto pouhý záznam o evidenci mnoho neprozradí, je třeba přečíst si spis, který je k dispozici v ústavu. Po přečtení materiálů pak zhodnotit, zda je člověk uvedený v protokolech „hodný“ nebo „zlý“.
Registrační protokoly bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky zveřejnil Archiv bezpečnostních složek v pátek. Databáze zahrnuje záznamy zhruba o 140 tisících lidech, mezi nimi eviduje jako důvěrníky i poslance Bartoše, Ranince a Tomáše Hasila (všichni ODS) a Pavla Ploce (ČSSD). Poslední dva jmenovaní už v pondělí popřeli, že by s kontrarozvědkou vědomě spolupracovali.
Protokoly vojenské kontrarozvědky jsou na internetu.