Ústavně-právní výbor chce omezit některé pravomoci policie

Praha - Ústavně-právní výbor sněmovny chce omezit některé pravomoci, které mají policisté získat na základě nového služebního zákona. Změny by měly směřovat k větší ochraně soukromí a svobody občanů. Policisté by tak už například nemohli kontrolovat totožnost jen kvůli poskytnutí informace nebo vysvětlení, ale muselo by jít o odůvodněné případy.

Poslanci také zpřísnili podmínky, za nichž bude policie moci vypnout mobilní telefony. Omezit by se podle nich měla i možnost policie zveřejňovat kvůli vyšetřování osobní údaje o občanech či právo vstupovat do soukromých prostor i provozoven.

Ústavně-právní výbor odpoledne o změnách ve vládním návrhu zákona, který má přinést reformu policie, jednal s ministrem vnitra Ivanem Langrem (ODS) i policejním prezidentem Oldřichem Martinů. Většinu návrhů poslanci přijali na návrh předsedy výboru Marka Bendy (ODS). Langer s řadou těchto úprav souhlasil.

Pokud se sněmovna bude řídit doporučením výboru, bude policista moci kontrolovat totožnost občanů jen v „odůvodněných“ případech, například pokud je kontrolovaný člověk podezřelý ze spáchání trestného činu, zdržuje se v blízkosti policií chráněných prostor nebo je-li obecně taková kontrola nezbytná pro udržení veřejného pořádku.

Ze zákona ale podle Bendy vypadnou vágní ustanovení, která by policistům umožnila žádat průkaz totožnosti prakticky kdykoliv. „Opravdu se nechci vrátit na Václavské náměstí před rokem 1989,“ poznamenal k vládnímu návrhu.

Výbor chce ze zákona odstranit také formulaci, podle níž by policisté mohli vstupovat do obydlí pouze kvůli „ochraně jiných práv a svobod osob“. Taková úprava by podle poslanců policii de facto umožnila, kdykoliv se „vlamovat“ do soukromí občanů. Spory poslanci vedli také o to, do jaké míry má dát nový zákon policii volnou ruku při vstupování do živnostenských provozoven. Žádné změny ve vládní předloze ale v tomto bodě nenavrhli.

Možnost rušit v případě bezpečnostní hrozby elektronický komunikační provoz by podle poslanců policii měla zůstat. K takovému opatření by ale bezpečnostní složky mohly sáhnout jen v případě, že bude hrozit škoda na majetku větší než pět milionů korun.

Řadu výhrad k vládnímu návrhu měl také bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc. Nelíbí se mu například pravomoc policie vstupovat do médií. Podle vládní předlohy budou média muset v případě závažného ohrožení bezpečnosti lidí „neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o závažném ohrožení bezpečnosti osob, majetku nebo veřejného pořádku“. Podle Tejce je ale tato formulace vágní a teoreticky dává vládním politikům například možnost kdykoliv vystoupit v médiích, například s varováním před teroristickým ohrožením.