Jana Husa připomíná socha na Krakovci

Krakovec (Rakovnicko) – Kazatele, myslitele a církevního reformátora Jana Husa připomíná 596 let po jeho upálení nová socha odhalená dnes na středočeském hradě Krakovci. Na historickou událost vzpomněli lidé také v reformátorově rodném Husinci. Město v posledních letech rozpoltily spory, zda má chátrající Husův domek spravovat z vlastního nepostačujícího rozpočtu nebo ho pronajmout Československé církvi husitské. Svátek v den upálení Jana Husa je významný především pro české evangelíky – katolíci naopak považují Husa za kontroverzní postavu. Následuje den po svátku příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu, spolu s ním upozorňuje na historické kořeny Čech a Moravy.

Sochu sedícího Jana Husa na Krakovci vytvořil Milan Vácha, který se rozhodl odklonit od tradičního reformátorova ztvárnění asketického vysokého muže s kozí bradkou. „Prostudoval jsem gotické zápisy a zjistil jsem, že byl úplně jiný, byl to podle popisu, který se dochoval, malý, tlustý, nemocný člověk,“ vylíčil sochař Vácha. A tak je i krakovecký Hus obtloustlý a bezvousý. Téměř dvoutunová socha sedí pod hradem, podle autora přemýšlí o sobě a svém problému. Hus ke Krakovci přibyl v sobotu, kdy ji do svahu vyneslo dlouhé rameno jeřábu. Dnes se dočkal slavnostního odhalení. Na slavnost se sešly asi dva tisíce lidí, odhadl náměstek středočeského hejtmana Marcel Chládek. Kraj stavbu sochy zaplatil, od nové turistické atrakce si slibuje větší zájem lidí o zapomenutý region.

V Husinci se potom sešlo více než tisíc lidí. Většinu přilákal sváteční jarmark v ulicích, jenom menšina se vydala na mši a ke kazatelovu pomníku. Nečekalo na ně však příliš hostinné prostředí. Do Husova domku zatéká, padá omítka a na stěnách se tvoří plíseň. V příštích letech už může být vzpomínka důstojnější. Končí dlouhé přetahování o památník, husinecká radnice uzavřela smlouvu s husitskou církví, která bude domek spravovat dalších 50 let. „Církev husitská se k tomu postavila velice pozitivně. Spolupracujeme s ní, co se týče studií rekonstrukce,“ uvedl starosta Ludvík Friedberger. Podle radniční opozice ale město ztratilo kontrolu nad významnou památkou. „Je to i pro jiné generace průšvih,“ podotkl opoziční zastupitel Jaroslav Neužil.

Oslavy Jana Husa na Krakovci a v Husinci (zdroj: ČT24)

Jan Hus působil na počátku 15. století, jeho práci lze vnímat z mnoha hledisek. Je oceňován jako tvůrce spisovné češtiny, odborníci se dodnes neshodnou na významu jím prosazeného Kutnohorského dekretu, který počeštil pražské vysoké učení, ale odešla z něj proto řada mistrů a úroveň školy poklesla.

Především je ale Hus znám jako kritik katolické církve vrcholného až pozdního středověku. Kritizoval její tehdejší praxi a prosazoval návrat k prvotní chudobě. Protože na něj církevní autority vyhlásily klatbu a v Praze – dokud v ní pobýval – tzv. interdiktem zakázaly poboznosti, uchýlil se záhy na venkov. Před osudnou cestou do Kostnice pobýval i na hradě Krakovci.

Své myšlenky chtěl vysvětlit na jednom z nejvýznamnějších církevních koncilů v Kostnici, který se zabýval především papežským schizma. Církevní autority Husa přes královskou garanci volnosti záhy nechaly uvěznit, 6. července 1415 potom byl Hus upálen a hranice s jeho popelem vhozena do Rýna.

Církev československá husitská i další evangelické církve vyzdvihují Husův stálý zřetel k autoritě Bible, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost.

Papež Jan Pavel II. vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Katolíci ho však dodnes plně nerehabilitovali, některé jeho myšlenky totiž považují za mylné.