Konference k výročí Reagana: Ministři ocenili jeho odvahu a vize

Letos se připomíná sté výročí od jeho narození a účastníci konference na ministerstvu zahraničí hodnotili jeho politiku, postoje i tehdejší mezinárodní situaci. Se svým projevem vystoupila mimo jiné někdejší ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová, která byla ve funkci během prezidentského období republikána George Bushe mladšího.

Republikánský prezident Reagan je obecně považován za vítěze studené války mezi Východem a Západem. „V té době bylo těžké si představit, že ty velkolepé změny, o nichž mluvil, se brzy stanou,“ konstatoval Vondra. Jako těžko uvěřitelná se podle něj zdála představa, kterou předložil v roce 1985 v Evropském parlamentu ve Štrasburku, o svobodě a o lidech, kteří se svobodně pohybují po celé Evropě.

Condolezza Rice pro spolupráci s Ruskem

Někdejší ministryně zahraničí USA Condoleeza Rice se domnívá, že nastal čas, kdy je dobré na výstavbě systému ochrany proti raketám dlouhého doletu spolupracovat s Ruskem. Hrozbu podle ní představují zejména Írán a KLDR.

V případě, že se bude protiraketová obrana budovat, by v žádném případě neměl vzniknout dojem, že se vytvářejí podobné podmínky strategického rozdělení světa, jako tomu bylo v čase studené války, upřesnila Riceová.

Původní plán administrativy bývalého prezidenta George Bushe mladšího počítal mimo jiné s postavením součástí protiraketové systému v Česku a Polsku. Na českém území měl stát radar, který by detekoval vypálené dalekonosné střely, v Polsku by pak byly rozmístěny rakety schopné mezikontinentální hlavici sestřelit.

Původní Bushův plán zarazil po svém nástupu do funkce nový prezident USA Barack Obama, jehož administrativa připravuje jinou koncepci „deštníku“. Američané posléze Čechům nabídli vytvoření střediska včasného varování na českém území. Obě země se ale před časem dohodly, že centrum v Praze nakonec nebude. Podle ministra obrany Alexandra Vondry byl navrhovaný systém překonán. O zapojení do nového projektu má ale Česko podle ministra stála zájem.

Schwarzenberg vyzdvihl jeho odvahu postavit se proti proudu a proti mocným. „Ať to bylo v třicátých letech, když byl odborář a bojoval za práva herců a jiných v Hollywoodu, ať to bylo potom jako politik, kdy se postavil proti tehdy převládající národohospodářské teorii, čímž se mu podařilo to, že postavil Ameriku zase hospodářsky na nohy, která, než nastoupil, byla v dosti bídném stavu, nebo jestli se postavil Sovětskému svazu, což předtím lidé považovali za nemožné a spíše couvali,“ uvedl český ministr zahraničí.

Podle Schwarzenberga si Reagan uvědomoval, že Sovětský svaz si nezasloužil ústupky. „Kdyby on nevěřil v to, že s říší zla, jak ho nazval, se musí bojovat, ne s ním žít, tak bychom asi dodnes zde žili ve Varšavském paktu,“ usoudil šéf české diplomacie.

Po Reaganovi se pojmenovala ulice v Bubenči

Odpoledne se po Reaganovi slavnostně pojmenovala část ulice v pražské Bubenči. Zbytku ulice bude ponechán název Dr. Zikmunda Wintra. „V mých nejdivočejších snech bych si nedokázal představit, že jednoho dne bude v mém městě ulice pojmenována po Reaganovi,“ poznamenal Vondra při vzpomínkách na dobu před pádem komunismu.

Slavnostního odhalení názvu se zúčastnila bývalá americká ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová, americký velvyslanec Norman Eisen a zástupci Nadace Ronalda Reagana. „Tato ulice je symbolem zvláštního přátelství mezi Českou republikou a USA,“ řekl několika stovkám přítomných velvyslanec. Když přistoupila k mikrofonu Riceová, ozvalo se ojedinělé volání několika členů skupiny A-kontra v angličtině: „Paní Riceová, strhněte ten mýtus!“ Rozdávali letáky s tvrzením, že „lepší je mít ulici pojmenovanou podle zapomenutého spisovatele než podle člověka s krví na rukou“. Reaganovi mimo jiné vyčítali, že podporoval apartheid v Jižní Africe. Valná většina přítomných s kritiky nesouhlasila a dala to hlasitě najevo. Policie nezasahovala.

„Demokracie je dobrá věc, ale občas je hlučná,“ komentovala situaci Riceová. Poděkovala občanům ČR za obrovskou čest, kterou prokázali pojmenováním ulice po Ronaldu Reaganovi i všem Američanům.

Za zásluhy o pád komunismu ve střední a východní Evropě dostal v roce 1999 nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva. V roce 1994 Reagan oznámil veřejnosti, že trpí Alzheimerovou nemocí, a rozhodl se odejít do ústraní - zemřel v roce 2004 ve věku 93 let.