Brno - Právní úprava preventivního uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci je protiústavní. Spornou část zákona a celou prováděcí vyhlášku dnes zrušil Ústavní soud, neboť příliš zasahuje do soukromí lidí a neobsahuje dostatečné mantinely pro své použití. Takzvané provozní a lokalizační údaje o uskutečněné komunikaci dosud museli uchovávat operátoři a poskytovatelé internetu a na vyžádání je předávali policii a zpravodajským službám. Ústavní soudci rozhodli v tomto případě jednomyslně. Podle ministerstva vnitra je rozhodnutí nešťastné a v důsledcích nahrává zločincům. Ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu a spravedlnosti by proto měla vzniknout nová právní úprava. Rozhodnutí ÚS se nyní musí zapracovat do sbírky zákonů, platit bude zhruba do dvou týdnů.
Preventivní uchovávání údajů o komunikaci je protiústavní
Podle kritiků zákon nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí a chybí v něm mantinely pro využívání nashromážděných informací. Návrh směřující proti sporné právní úpravě podalo před rokem 51 poslanců zastoupených Markem Bendou (ODS). Povinnost uchovávání údajů se nijak nevztahovala na obsah sdělení. Z výpisů však lze vysledovat stopy elektronických aktivit člověka a podrobnosti o tom, kdo, kdy a s kým komunikoval.
Eliška Wagnerová:
„Je třeba napadené úpravě vytknout, že dotčení jednotlivci nedisponují dostatečnými zárukami proti riziku zneužití údajů a svévole.“
„Na zákonnou úpravu je nutné klást co nejpřísnější měřítka. Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv však nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu.“
Podle mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepky tak ale policie přichází o efektivní nástroj pro odhalování pachatelů trestné činnosti. S využitím údajů od operátorů totiž dokázala zmapovat, kdo, s kým a kdy komunikoval. Údaje umožňovaly i určit, kde se pachatelé nacházeli v určité době. Bez toho podle mluvčího není možné účinné objasňování internetové kriminality. Řepka připomněl, že nález sice zrušil povinnost operátorů uchovávat provozní a lokalizační údaje, policie má však dál právo tyto údaje pro účely trestního řízení vyžadovat a používat. Praktické a detailní dopady tak budou předmětem podrobnějšího právního rozboru.
Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu museli podle zákona nejméně půl roku uchovávat údaje o veškeré telefonní a faxové komunikaci včetně času a čísel volajícího a volaného, dále údaje o textových zprávách, e-mailové komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb. Nejpozději po roce museli data sami zlikvidovat. Bitva o vyhlášku trvala rok. Operátorům se nyní výrazně uleví, na uchovávání dat jim sice přispíval stát, ročně ale agenda stála desítky milionů korun.
Marek Benda:
„Hlavním problémem je, že se uchovává strašně moc dat, aniž bychom věděli, k čemu je to vlastně potřeba, a může do nich úplně každý. To není možné - můžu buď na zločince uchovávat hodně dat, nebo s jeho vědomím málo dat, ale nemůžu na všechny, protože někdo je potenciálně zločinec.“
Kritici: Zákon porušuje lidská práva
51 nespokojených poslanců tvrdilo, že zákonná úprava porušovala základní práva na ochranu soukromého a rodinného života, ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů a ochranu listovního tajemství. Konkrétně poslanci napadli dva odstavce zákona o elektronických komunikacích a celou prováděcí vyhlášku o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání. Přijetí zákona o elektronických komunikacích si vyžádala evropská směrnice. Už dříve se proti analogické úpravě vyslovili němečtí ústavní soudci.
Zákon měl původně sloužit především pro boj s terorismem. Podle kritiků se ale z normy stala rutinní pomůcka policejní práce. Vyšetřovatelé prý o údaje žádají zcela automaticky, a to i v banálních případech. Uchovávání dat čelilo také kritice internetové komunity.