České děti umí číst, mají ale problém porozumět textu

Pokud jsou děti od mala zvyklé, že jim rodiče čtou, funguje proces vytváření čtenářské gramotnosti obvykle přirozeně. Dětem bychom proto měli nabízet velký výběr knížek a především reagovat na jejich potřebu si s rodiči číst. Čtenářství už navíc začíná například u umělohmotných knížek pro miminka, se kterými si mohou hrát nebo se koupat ve vaně. „Knížky si s dětmi prohlížíme, a máme tak spolu společnou chvilku, děti jsou rády, že se jim někdo věnuje,“ dodala Hana Košťálová z občanského sdružení Kritické myšlení.

„Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti.“

Pojem čtenářská gramotnost je podle Košťálové poměrně nový a často se zaměňuje se čtenářstvím obecně, které obvykle vyjadřuje to, že čteme pro určitý zážitek: „Může se stát, že děti rozumí textu po svém a překvapivě jinak, než bychom očekávali. Pak je ale důležité o tom s nimi hovořit a postupně je navádět na cestu analytického čtenářství, které zvažuje i rozmanité výklady a učí dítě si mezi nimi vybírat.“ 

Čtení u dětí podporuje i iniciativa Česko čte dětem, podle které bychom měli této aktivitě denně věnovat alespoň 20 minut. Košťálová ale dodala, že to je jen minimum času, který bychom měli čtení s dětmi věnovat. „Rozhodně ale není dobré uvažovat o rozvíjení čtenářské gramotnosti dřív, než mám opravdu jistotu, že je dítě zaujato pro čtení,“ upozornila. Teprve potom je vhodné začít pomalu zjišťovat, jak dítě textu vůbec rozumí.