Do Lidic se vrátila ukradená socha děvčátka

Zbylé peníze se podle ředitele památníku Milouše Červencla použijí k obnově Růžového sadu. Nevyloučil ovšem, že peníze půjdou na autorský honorář, který požaduje vdovec po Uchytilové a spoluautor sousoší Jiří Hampl. „Nepovažuji se za kompetentního, abych mohl říct, jestli práva existují, jelikož všechny darovací smlouvy zatím mluví o něčem jiném. Nicméně je to věcí rozhodnutí soudu, na který se nejspíše pan Hampl obrátí,“ uvedl Červencl. 

A Hampl skutečně žalobu na vedení památníku podává, jako autorský honorář požaduje sto tisíc korun. Podle něj neměl být k výrobě odlitku použit model, který sice Hampl daroval, ale vztahují se na něj autorská práva. Navíc prý měl sochu vyrobit on, a ne Oldřich Hejtmánek.

Slavnostního odhalení sochy se zúčastnilo asi 200 lidí, mezi kterými byla i dcera Uchytilové Sylvia Klánová. Ta prý byla z krádeže sochy nešťastná: „Myslela jsem si, že to dílo je nedotknutelné. Přišlo mi, že Lidice přišly o další dítě,“ uvedla. Autor odlitku Oldřich Hejtmánek podotkl, že výroba byla náročná hlavně časově, protože termín na zhotovení byl poměrně krátký. „Paní Uchytilovou jsem znal a obdivoval jsem nadšení, které dílu věnovala. Jsem rád, že jsem jí mohl dát takový dárek k narozeninám,“ uvedl Hejtmánek.

Sochu prý vytvořil prostřednictvím technologie se silikonovým kaučukem, který má velmi dobré otiskovací schopnosti. Kaučuk, potřebný na zhotovení formy, se mu podařilo získat až v Hongkongu. A dokonce i v jihovýchodní Asii věděli, kde leží Lidice, navíc prý materiál zaslali velmi rychle, pochvaloval si spolupráci Hejtmánek.  

Aby se podobná krádež už neopakovala, zlepšilo vedení památníku ostrahu sousoší. „Po krádeži jsme ochranu ztrojnásobili a funguje na základě nejmodernějších technologií dosažitelných v České republice,“ dodal Červencl.

Autorka své životní dílo nikdy nespatřila

Autorkou sousoší nazvaného Památník dětským obětem války je sochařka Marie Uchytilová, která na něm spolupracovala až do své nenadálé smrti s manželem Jiřím Hamplem. Své životní dílo umístěné v Lidicích však nikdy nespatřila - prvních třicet soch bylo instalováno až v roce 1995, posledních sedm o pět let později.

Lidice jsou v Česku považovány za jeden ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili v červnu 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických občanů s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci bylo tehdy zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, jež byly vybrány na poněmčení, a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.