Praha – Ministr zdravotnictví Leoš Heger je podle Hospodářských novin připraven požádat hejtmany o vyhlášení stavu nebezpečí. Důvodem je narůstající počet hromadných odchodů lékařů. Pokud by v takovém případě nemocnice nedokázaly zajistit v regionech základní akutní péči, mohly by kraje povolat doktory zpět do práce. Ti musí výzvu poslechnout. Dohromady zatím dalo výpověď 3 830 z 12 tisíc lékařů. Některé nemocnice ale ještě vypovědi nedostaly. Kolik lékařů nakonec z nemocnic skutečně odejde, se uvidí až za dva měsíce, kdy vyprší dvouměsíční výpovědní lhůta. Patovou situací se bude hned po Novém roce zabývat vláda. Stane se tak zřejmě příští středu. Lékaři požadují navýšení platů z nynějších zhruba 50 tisíc korun, což ale mají i za služby a přesčasy, na 70 tisíc korun základního platu. Největší odezvu měla výzva „Děkujeme, odcházíme“ na Moravě, ve Slezsku a na Vysočině.
Výpovědi lékařů narůstají, Heger zvažuje vyhlášení stavu nebezpečí
Vyhlášení stavu nebezpečí je podle Hegera jen jedna z variant: „My, jakožto odpovědné ministerstvo a vláda, musíme zvážit všechny varianty.“ Předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek dnes ministra vyzval, aby buď neprodleně začal hromadné odchody lékařů řešit, nebo aby odstoupil z funkce. Stav nebezpečí by podle něj navíc neměly řešit kraje, ale vláda. Stínový ministr zdravotnictví ČSSD a středočeský hejtman David Rath dnes dokonce stav nebezpečí, kdy by lékařům byla práce nařízena, vyhlásit odmítl. Středočeský kraj na to podle něj nepřistoupí. „Buď začněte konat, nebo odstupte. Situace je příliš vážná na to, abyste nedělal nic,“ prohlásil.
Michal Hašek:
„Pane ministře Hegere, přestaňte improvizovat a jasně sdělte krajům i veřejnosti konkrétní plán vlády a ministerstva zdravotnictví na řešení krize, která nás nejpozději od 1. března čeká. Pokud žádný plán nemáte, neumíte či nechcete fungovat jako krizový manažer a jen populisticky přehazujete odpovědnost na kraje, raději poděkujte a odejděte, situace je příliš vážná pro občany České republiky.“
K navýšení platů lékařů podle jejich požadavků je potřeba zhruba šest miliard korun. Podle Ratha se do nemocnic dostanou tím, že ministr upraví úhradovou vyhlášku, aby nemocnicím stouply příjmy. Podle připravené vyhlášky jim ale mají klesnout platby od pojišťoven v příštím roce o dvě miliardy, podle Ratha by se měly naopak o čtyři miliardy navýšit, tím by bylo šest miliard na platy. Peníze na to podle něj jsou, na účtech zdravotních pojišťoven prý leží „nasysleno“ 14 miliard.
Slováci i Poláci české lékaře podporují
Čeští lékaři mají podporu i od slovenských kolegů. „Já pevně věřím v jejich solidaritu, tak jak to máme přislíbeno i písemně. Drtivá většina slovenských kolegů pochopí, že jsme je podporovali, když bojovali doma, a že totéž udělají oni pro nás,“ řekl ČT předseda lékařských odborů Martin Engel. Podle něj tak nehrozí, že by uvolněná místa po českých lékařích převzali naši východní sousedé. Podobné stanovisko mají i doktoři v Polsku.
Například na jihu Čech zatím podalo výpověď 100 lékařů z nemocnic v Táboře, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Písku. V Jindřichově Hradci je nyní ohrožený provoz na chirurgii, ortopedii a na gynekologickém oddělení s porodnicí. „Pokud by skutečně odešli všichni, tak bychom přestali operovat, ale tomuhle scénáři já zatím nevěřím,“ řekl ČT předseda představenstva nemocnice Jaroslav Vohnout. Výpovědní lhůtu chce proto vedení využít k tomu, aby lékaře přesvědčilo zůstat. Výpovědi lékařů ohrozily existenci nemocnice i v Českém Krumlově. K výzvě se tam aktivně připojilo 37 procent z 98 doktorů. V českobudějovické nemocnici mělo podat výpověď 22 lékařů, nakonec ale od záměru ustoupili. Krajský úřad zatím žádná opatření nechystá, krizový scénář už má ale raději připravený.
V příbramské nemocnici podalo výpověď 17 procent ze 183 lékařů. Výpověď ale dalo i 11 lékařů na gynekologicko-porodnickém oddělení, zůstat by měli jen primář a jeden lékař. Ředitelství nemocnice i primář ale stále doufají, že se podaří najít kompromis a krizová situace nakonec nenastane. Oddělení by jinak mohlo přijímat jen akutní a rizikové porody, ostatní by se posílaly do jiných nemocnic. I takový stav by ale podle lékařů šlo udržet jen několik týdnů. Z nemocnice v Ústí nad Labem odchází jednapadesát lékařů, z mostecké devětatřicet a z teplické devatenáct. Krajská zdravotní, pod kterou spadá většina nemocnic v Ústeckém kraji, ale s takovými ztrátami počítala. „Věřím, že situaci ustojíme a ve všech nemocnicích se podaří zajistit jejich další chod,“ řekl ČT mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra.
Problémy budou nejspíš i na Vysočině. Na odborovou výzvu zareagovalo 59 procent lékařů. Nejvíce jich odejde z nemocnic v Jihlavě a Novém Městě. Neodchází ovšem jen zaměstnanci, ale i někteří smluvní doktoři. Ředitelé nemocnic proto chystají krizové plány. Na hejtmanství je musí odevzdat nejpozději do 5. ledna.
Z ostravské fakultní nemocnice žádná výpověď nepřišla
V Moravskoslezském kraji podalo výpověď 600 lékařů. Z Městské nemocnice Ostrava například odchází každý třetí lékař, vedení nemocnice už proto jedná s bezpečnostní radou města. Úplně jiná atmosféra ale panuje ve Fakultní nemocnici Ostrava, kde nepodal výpověď ani jeden lékař. Podle vedení je to mimo jiné tím, že průměrná mzda ve fakultní nemocnici je 60 tisíc korun. Pokud lékaři skutečně odejdou, závažné problémy čekají třeba krnovskou nemocnici, kde se rozhodlo skončit 70 procent doktorů. Nemocnici by v takovém případě hrozil i zánik.