Reportéři ČT: Demolice na Václaváku - památkáři jdou na ruku investorovi

Praha – Hájí pražští památkáři veřejný zájem zachování kulturního dědictví, nebo zájmy soukromých investorů? Současný spor milovníků staré Prahy a magistrátního odboru o osud jednoho domu na Václavském náměstí ukazuje, že platí spíš to druhé. Zatímco bohatý investor hodlá historickou budovu srovnat se zemí a místo ní vybudovat moderní palác, město k tomu spokojeně dává souhlas. Moderní výstavba a investice prý mají přednost. S demolicí nesouhlasí Národní památkový ústav a ministerstvo kultury již postup magistrátu označilo za protizákonný.

Domu čp. 1601 by si člověk při procházce po rušném Václavském náměstí sotva všimnul. „Já se přiznám, že jsem tento dům také nevnímala nijak solitérně do té doby, než se začalo hovořit o jeho demolici,“ připouští Kateřina Béčková. Když se ale náhodný kolemjdoucí podívá podrobněji, zjistí, že objekt z roku 1880 obsahuje pozoruhodné architektonické prvky. Ten dům je dokladem své doby, je dokonce vrstevnatý. Horní tři patra jsou odlišná od ostatních, nad nimi je navíc další nadstavba. To je pro Prahu charakteristické," vypočítává zajímavosti domu architekt Vlado Milunić.

Kateřina Béčková spolu s Klubem Za starou Prahu bojuje proti záměru pražského magistrátu, který chce tento nepoškozený dům v památkové rezervaci zbourat. A důvod demolice? Zřejmě finanční zisk. Město již tři roky jedná s investory – společností Realty IV a hotelem Jalta – o výstavbě devítipatrové polyfunkční budovy. Ta by měla zaplnit dvorní trakt hotelu Jalta a prostor bývalé tiskárny. Podle projektu tak, jak ho investoři navrhují, ovšem musí zmizet rohový dům čp. 1601.

Reportéři ČT (zdroj: ČT24)

Městští památkáři a investor chtějí dům zbourat

Při rozhodování, zda má historické centrum města zdobit spíš stará, nebo moderní architektura, by se dalo očekávat, že se památkáři postaví na stranu původní zástavby. V případě Václavského náměstí tomu tak ale není. S demolicí souhlasí magistrátní odbor pro památkovou péči, jenž má ve věci hlavní slovo. Naopak poradní instituce města, Národní památkový ústav, navrhuje historickou budovu zachovat a doporučuje rekonstrukci či dostavbu. Podle ředitele NPÚ Michaela Zachaře je strhnutí domu až tou poslední variantou.

Pražským památkářům šéfuje Jan Kněžínek, o kterém se kvůli jeho předchozím rozhodnutím traduje, že je až příliš vstřícný k investorům a k historickým stavbám se chová necitlivě. Nelze se proto příliš divit, že město i nyní jedná přesně v intencích investorského záměru. Magistrát se tak zřejmě jinou možností, než bouráním a zbrusu novou výstavbou, nezabýval. „Nám nikdo neřekl, že bychom měli řešit toto území jiným způsobem. Žádný dotčený orgán, se kterým jsme se o tom bavili, nás o to nepožádal,“ přiznává architekt plánované novostavby Jan Pokorný.

Jan Kněžínek

Ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu byl za svá rozhodnutí mnohokrát kritizován. Příkladem je přestavba historických kasáren na náměstí Republiky na obchodní centrum Palladium nebo přestavba augustiniánského kláštera u Sv. Tomáše na hotel. Kvůli opravě Karlova mostu dokonce čelil trestnímu stíhání.

Podezření Klubu Za starou Prahu, že magistrát jde příliš na ruku investorovi, potvrdila nedávno i památková inspekce ministerstva kultury. Podle ředitele inspekce Jiřího Varhaníka byl postup magistrátu dokonce protizákonný. "Rozhodně upřednostnili zájem investora před kvalifikovaným posouzením ze strany NPÚ, prohlašuje o pražských památkářích Varhaník s tím, že magistrát v tomto případě dostatečně nehájil veřejný zájem.

Rozhodl „nezávislý“ tým odborníků

Odbor památkové péče se ve svém stanovisku opírá o posudek takzvaného Sboru expertů, což je devatenáctičlenný poradní orgán, ve kterém zasedají architekti, historici umění i památkáři. Tento sbor demolici schválil a Jan Kněžínek o něm prohlašuje, že se jedná o nezávislý tým složený z nejlepších odborníků v Praze.

Jiří Varhaník, ředitel památkové inspekce MK

„Orgán památkové péče v rámci magistrátu tam není od toho, aby zajišťoval výstavbu nových staveb. Z hlediska památkové péče má naopak dbát na dodržování režimu Pražské památkové rezervace.“

O nezávislosti se ovšem v tomto případě dá pochybovat. Ve sboru totiž mimo jiné sedí a ve prospěch demolice hlasoval i Jan Vojta, jehož firmu si zároveň najala investorská firma, aby vypracoval posudek pro zbourání historického domu. V době vypracování posudku sice ve sboru ještě nebyl, ale v době, kdy se o záměrech investora hlasovalo, už ano. Kněžínek i Vojta přitom nařčení ze střetu zájmů odmítají. „Pan Vojta je odborník a já jsem přesvědčen, že je nezávislý, ať ho platí kdokoli,“ tvrdí vedoucí pražských památkářů.

Jelikož již investorům ze strany památkářů nestojí v cestě žádné překážky, požádali Prahu 1 o skutečný souhlas s demolicí a novou výstavbou. Radní městské části ještě těsně před koncem svých mandátů investorům vyhověli. Nyní ale na návrh nového starosty Oldřicha Lomeckého (TOP 09) současná rada předchozí usnesení pozastavila. Podle starosty byl souhlas s demolicí a výstavbou unáhlený a neodůvodněný. Osud domu čp. 1601 je tak nyní v rukou ministerstva kultury. Šéf pražských památkářů stejně jako investor ale věří, že to s demolicí a novou výstavbou přesto dobře dopadne.