Transparency International: Korupce přibývá, úplatek dalo 14 procent Čechů

Berlín - V České republice zaplatilo v minulém roce úplatek 14 procent dotazovaných, kteří byli zahrnuti do celosvětového průzkumu, a 44 procent Čechů si myslí, že korupce v Česku přibývá. Vyplývá to z ankety nazvané Globální barometr korupce (GBK) 2010, kterou dnes zveřejnila organizace Transparency International. Globálně mezi lidmi na světě panuje pocit, že korupce celosvětově roste, a za nejzkorumpovanější sektor jsou považovány politické strany. Na dotazy odpovídalo skoro 92 000 obyvatel z 86 zemí.

Češi považují za nejvíce zkorumpované politické strany, po nich úředníky, dále poslance a policii. Vládní protikorupční opatření hodnotí jako neúčinné 59 procent Čechů a jen 12 procent je považuje za dostatečné. Globálně vzato se skoro šest z deseti dotázaných domnívá, že v jejich zemi korupce přibývá. Úplatek zaplatil každý čtvrtý respondent. Největší nespokojenost projevovali lidé v Severní Americe a evropských zemích. Anketa se uskutečnila letos v červnu a červenci.

Policie si polepšila ve statistice odhalených případů korupce

Co se statistik týče, detektivové protikorupční policie začali v letošním roce stíhat o polovinu více lidí než loni. O třetinu se pak zvýšil počet obviněných, jak píší dnešní Hospodářské noviny. Podle šéfa protikorupční policie Libora Vrby jsou ale odhalené případy jen z nejnižších pater politiky. Jeho útvar často čelí kritice ministra vnitra Radka Johna, špatné výsledky jsou i jedním z důvodů, proč chce, aby odešel policejní prezident Oldřich Martinů.

Otázky barometru se týkaly předchozích 12 měsíců a byly zaměřeny na zkušenost při jednání s 11 institucemi v devíti základních oblastech: celní služby, vzdělávací systém, justice, nemovitosti, zdravotnictví, policie, povolení a licence, daňová správa, veřejné služby. Mezi institucemi byly kromě politických stran také státní správa, parlament, policie, podnikatelský sektor, církevní organizace, justice, média, vzdělávací systém, nevládní organizace a armáda. Osm z deseti dotázaných globálně považuje za zkorumpované nebo krajně zkorumpované politické strany. Hned za nimi následují veřejná správa, zákonodárné sbory a policie.

Hodnocení politických stran se zhoršuje celosvětově, ale dost negativně jsou hodnoceny také církevní a náboženské instituce. Zlepšilo se naopak hodnocení justice, již z celosvětového hlediska ji považuje za zkorumpovanou 43 procent dotázaných, což je ve srovnání s rokem 2004 o 11 procent méně. Nejlépe z devíti oblastí vyšla armáda a neziskové organizace, které jsou zkorumpované podle 30 procent dotázaných. Jednotlivé země byly rozděleny do pěti skupin řazených od těch nejzkorumpovanějších podle toho, kolik jejich občanů zaplatilo v uplynulých 12 měsících úplatek.

David Ondráčka, šéf Transparency International v ČR:

„Situace se nejvíce zhoršuje v nejrozvinutějších zemích, v Evropě a Americe. Už nevyvážíme jen demokracii a pokrok, ale také korupci. Snižuje se důvěra vůči vládám, propojuje se byznys s politikou a s tím souvisí prosazování ekonomických zájmů, které moc nehledí na dodržování pravidel.“

Česko je v předposlední z nich podobně jako třeba Rakousko, Polsko, Francie, Čína nebo Bulharsko. V ní zaplatilo úplatek šest až 19,9 procenta respondentů. V České republice to bylo 14 procent, což je ve srovnání s loňským výsledkem barometru o tři procenta víc. Až polovina dotázaných má zkušenost s úplatkem třeba v Afghánistánu, Palestině, Iráku, Indii nebo Kambodži. K nejméně úplatkářským zemím, tedy k těm, kde dalo úplatek méně než šest procent dotázaných, patří Austrálie, Izrael, USA, Kanada, Německo, Norsko, Dánsko, ale rovněž Chorvatsko, Gruzie nebo Brazílie. Policii považuje celosvětově za zkorumpovanou 58 procent dotázaných, což je ve srovnání s anketou z roku 2006 víc než dvojnásobek.

Lidé s vysokými příjmy uplácejí méně

Podobně jako v minulých letech se i letos prokázalo, že více uplácejí lidé s nízkými příjmy než ti s vysokými. Týká se to osmi z devíti sledovaných oblastí. Pouze v justici korumpují bohatí víc než chudí. Polovina dotázaných globálně nevěří tomu, že jsou vládní opatření schopná korupci zastavit. Sedm z deseti dotázaných by prý ohlásilo korupční jednání, kdyby ho byli svědky, ale v případě, že se lidé sami stanou obětí korupce, klesá tato ochota na polovinu.

Organizace OSN vyhlásila 9. prosinec Dnem boje proti korupci

GBK se prováděl už posedmé od roku 2003. Letos do něj byl zapojen rekordní počet respondentů (91 781). Anketa má poskytnout obrázek o tom, do jaké míry korupce zasahuje do života jednotlivců. Je zveřejňována ke Dni boje proti korupci, který OSN vyhlásila na dnešek.