Zapata má horší známky než Adams. Americký výzkum odhalil „abecedně znevýhodněné studenty“

Studenti, jejichž příjmení začínají písmeny z konce abecedy, mívají průměrně horší studijní výsledky. To není jen nějaký prchavý dojem z pohledu na žákovské knížky, ale výsledek analýzy třiceti milionů záznamů z USA. Výzkum vedli vědci z Michiganské univerzity, kteří tvrdí, že přišli i na příčinu.

Autoři studie ukázali, že za horší známky může nejrozšířenější program, který je systémem známkování ve Spojených státech, který se jmenuje Canvas – jeho českou obdobou je systém Bakaláři. Nižší hodnocení je totiž způsobené zkreslením postupného známkování a výchozím nastavením abecedního pořadí studentů v tomto systému, tvrdí vědci. Navíc se ukázalo, že „abecedně znevýhodnění studenti“ dostávají od svých vyučujících komentáře, které jsou výrazně negativnější a méně zdvořilé než šťastlivci, jejichž jména jsou v abecedě na začátku.

„Strávili jsme spoustu času přemýšlením o tom, jak zařídit, abychom měli spravedlivé a přesné známkování, proto mě tyto výsledky překvapily,“ uvedl spoluautor práce docent John Li. „Když jsme se detailně podívali na data, došlo nám, jak velký rozdíl je způsobený rozložením příjmení v abecedě,“ dodal.

Obrovské množství dat

Výzkumníci shromáždili dostupná historická data z jejich univerzity o všech programech, studentech a úkolech na platformě Canvas od podzimního semestru 2014 do letního semestru 2022. Data z Canvasu doplnili údaji z univerzitní databáze obsahující podrobné demografické informace o studentech.

Jde sice jen o data z jedné univerzity, přesto jsou výsledky podle autorů zobecnitelné nejen na jiné americké univerzity, ale zřejmě i na další pedagogické instituce, které využívají obdobné systémy, jako je Canvas. Tedy ty, založené na výchozím nastavení, v němž jsou studenti seřazení abecedně podle příjmení – což do nich vlastně řadí i staré papírové třídní knihy.

Výzkum odhalil jasný vzorec poklesu kvality hodnocení s tím, když hodnotitelé známkují víc úkolů. Podle spoluautorky práce Helen Wangové studenti, jejichž příjmení začínají na A, B, C, D nebo E, obdrželi o 0,3 bodu vyšší známku ze sta možných bodů než ve srovnání s tím, když byli hodnoceni náhodně. Stejně tak studenti s příjmeními na konci abecedy dostávali známku nižší o 0,3 bodu. Žák s příjmením na začátku abecedy by tedy jen díky pozici v abecedě získal rozdíl 0,6 bodu oproti tomu na konci.

Wangová našla ještě jeden důkaz, který její hypotézu potvrzuje. Některé skupiny žáků jsou řazené v systému opačně – je jich asi pět procent. A u nich ti s příjmeními začínajícími na A až E mají podobně horší výsledky, jako by měli ve standardním abecedním řazení žáci s příjmeními na V až Z.

Rozdíl 0,6 bodu se může zdát malý, ale takový rozdíl už podle autorů stačí na to, aby dokázal ovlivnit výsledné známky z předmětů studentů, kteří se narodili se „špatným příjmením“, a to u nich negativně ovlivňuje možnosti jejich budoucího profesního uplatnění.

Řešení je snadné

A kdo je reálným viníkem? „Tak trošku máme podezření, že jedním z hlavních faktorů, které tento efekt způsobují, je únava. Protože když na něčem pracujete delší dobu, unavíte se a pak začnete ztrácet pozornost a vaše kognitivní schopnosti klesají,“ vysvětlují autoři. Zjednodušeně řečeno: učitelé, kteří musí vyplňovat hodnocení svých žáků do tabulek, už jsou na konci tak unavení a otrávení, že se to projevuje na jejich výkonu.

Autoři přinesli i návrh řešení: ideální by podle nich bylo, aby systémy, jako je Canvas, neměly výchozí řazení studentů abecední, ale náhodné pro každé nové známkování.

Navrhují také, že by akademické instituce mohly najmout více hodnotitelů pro větší třídy, rozdělit pracovní zátěž mezi více lidí anebo je vyškolit, aby si byli vědomi své zaujatosti při známkování a zmírnili ji.