Norští epidemiologové zkoumali, jestli může očkování proti koronaviru nějak snížit pravděpodobnost vzniku takzvaného dlouhého covidu. Výsledky studie provedené na celé populaci severské země ukázaly, že v tomto ohledu pomáhá už jedna dávka vakcíny.
Vakcíny proti viru SARS-CoV-2 brání vzniku dlouhého covidu, ukázala velká studie
Nemoc covid-19, kterou způsobuje virus SARS-CoV-2, má kromě akutních následků také dopady dlouhodobé. Tento dlouhý covid totiž může negativně ovlivňovat kvalitu lidského života řadu měsíců a někdy i let. Nový výzkum ukázal, že pokud je člověk očkovaný, pravděpodobnost vzniku těchto problémů je nižší než u lidí, kteří se naočkovat nenechali.
Očkování jakoukoli vakcínou proti covidu snížilo riziko vzniku příznaků dlouhého covidu u všech čtyř skupin populace, kterou vědci sledovali – ať už byli mladí, staří, zdraví či nemocní. Ukázal to výzkum norských badatelů, který vyšel v odborném časopise The Lancet. Vědci přitom neřešili, která ze tří vakcín byla v tomto ohledu nejúčinnější. Norsko totiž používalo tři látky – od společností Pfizer, Moderna a AstraZeneca. Poslední jmenovanou se ale během roku 2021 očkovat přestalo, takže by srovnání nefungovalo.
Vědci navíc analyzovali účinnost vakcín proti covidu také v prevenci „tromboembolických a kardiovaskulárních komplikací“ po nákaze virem SARS-CoV-2. Ukázalo se, že očkovaní mají nižší riziko vzniku žilní tromboembolie a arteriální trombózy po infekci virem SARS-CoV-2 než neočkovaní.
Jak výzkum probíhal
Vědci ve článku pokryli celou norskou populaci, která mohla být očkovaná. Dali dohromady data ze šesti registrů z let 2018 až 2021. Pro analýzu vytvořili čtyři kohorty (skupiny) – seniory ve věku nad 75 let, osoby nad pětašedesát doplněné o mimořádně zdravotně zranitelné osoby, osmnáctileté a starší se zdravotními problémy a nakonec osmnáctileté a starší bez zdravotních problémů.
Pak v datech nemocnic a dalších poskytovatelů zdravotní péče hledali, jak účinné byly vakcíny proti covidu-19 v prevenci dlouhodobých komplikací, jež jsou s touto nemocí spojené. Celkem bylo ve studii zahrnuto 2 364 651 očkovaných a 1 532 935 neočkovaných. Rizika se sledovala až do doby 180 dní od očkování.
K podobným výsledkům dospěli výzkumníci, když nedávno analyzovali data ze sedmi zemí světa a shromáždili tak anonymizované údaje o asi 20 milionech lidí.
