Tak časný nástup jara vědci neviděli. Meruňky rozkvetly nejdříve v dějinách, rychleji startuje i pylová sezona

Meruňky jsou mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních – a právě kvůli tomu je ohrožený jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara.

Vědci porovnávají v dlouhé časové řadě vykvetení polorané odrůdy Velkopavlovická, která se pěstuje v sadu Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Rané odrůdy meruněk už letos v nejjižnější a nejteplejší části jižní Moravy kvetou od samého začátku března.

Čím dříve vykvetou, tím vyšší je riziko, že nepřežijí

Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z CzechGlobe letos zahájila vegetace růst velmi brzo. „Proto se prodlužuje období, kdy může být poškozena mrazy. Průměrně takové rizikové okno trvá dvanáct dnů. V 70. letech a v poslední dekádě bylo rizikové období delší než dvacet dnů. Letos se dá odhadnout, že bude trvat zhruba i čtyřicet dnů,“ řekl Zahradníček. Teplotní sumy, které jsou pro rozvoj vegetace klíčové, dosahovaly začátkem minulého týdne průměrných hodnot typických pro polovinu dubna.

Letošní nástup jara je tak brzký, jaký vědci za 74 let nezažili. Díky dlouhodobým pozorováním tzv. fenologických fází rostlin lze velmi dobře sledovat jejich odezvu na růst teplot a dlouhodobě na klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází totiž nastávají čím dál dříve.

„Do dřívější doby svůj růst posouvají byliny, keře i stromy. Dříve začínají být aktivní i ptačí populace, které monitorujeme na lokalitách lužních lesů na jižní Moravě již od roku 1951. Časnější nástup je u jednotlivých druhů různý, ale v průměru můžeme říci, že začátek růstu rostlin je posunutý do dřívější doby o 14 dní ve srovnání s 50. a 60. lety, kdy se začalo s pozorováním,“ doplnila Bartošová. Habry letos vyrašily v Lanžhotě už 7. března, což je o deset dnů dříve, než byl dosavadní rekord.

Alergeny už jsou tady

Dřívější nástup jara kromě rozkvetlé přírody ale také znamená, že doba, kdy se ve vzduchu objevují pyly způsobující alergie, nastala letos výrazně dříve. Lidé, kteří jsou zvyklí, že „ta jejich“ přijde třeba v polovině dubna, mohou být zaskočeni tím, že trpí už na začátku března.

Právě tento týden začne být pro některé lidi už nepříjemný – v pátek poprvé na takzvaném „pylovém semaforu“, který vydává Český hydrometeorologický ústav, některé oblasti zčervenají. A to znamená, že nastane střední míra ohrožení pylem. To přinese nepříjemné pocity zejména těm s nejsilnějšími alergiemi, ale ještě to není situace, kdy by se vydávalo varování.

V případě, že míra rizika ještě stoupne, měli by se alergici řídit některými opatřeními. „Při vysoké a mimořádné míře ohrožení pylem doporučujeme omezit pobyt venku a fyzickou aktivitu (zejména u dětí), v autě pravidelně měnit pylové filtry a nejezdit s otevřenými okny, vyplachovat nos fyziologickým roztokem, osoby alergické na pyl trav by neměly kouřit, měly by se vyvarovat sekání a sušení trávy a používat brýle proti slunci,“ doporučuje Český hydrometeorologický ústav.

Jak bude

„Pro nejbližší dny neočekáváme v souvislosti s pokračujícím proměnlivým až deštivým počasím žádné významnější změny ve složení ani množství pylových alergenů v ovzduší,“ uvádí česká pylová služba.

Pylu olše bude podle ní ubývat, množství pylu topolů ve vzduchu se významně nezmění, bude ale přibývat pylu jilmu a vrby. Po oteplení a alespoň částečném ústupu oblačnosti se rozběhne plná sezona květu jasanů.

„Bříza, nejsilnější jarní pylový alergen, bude nachystaná k rozkvětu v posledním týdnu března. K uvolnění pylu a zahájení pylové sezony břízy dojde při vhodných povětrnostních podmínkách, tedy při teplém, suchém a větrném počasí,“ informuje služba.

V některým místech ale přitom podle webu Fenofáze už břízy kvetou, týká se to zejména teplejších oblastí České republiky.