Evropští vědci hledají nové cesty v boji proti rakovině tlustého střeva. Mají nadějné výsledky

Kolorektální karcinom je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v EU. Nádor tlustého střeva se sice dá odstranit, ale malý počet buněk často hlavní tumor opustí a založí novou rakovinu v životně důležitých orgánech. Evropští vědci teď ale o těchto smrtelně nebezpečných putujících buňkách zjistili informace, které by mohly zabránit jejich šíření.

Španělští vědci věří, že našli způsob, jak zastavit metastázování, tedy šíření rakovinových buněk z tlustého střeva do orgánů, jako jsou játra a plíce. „To je hlavní důvod, proč pacienti umírají na rakovinu tlustého střeva a konečníku,“ uvedl pro evropský vědecký časopis Horizon Eduard Batlle, který vede program v Institutu pro výzkum v biomedicíně v Barceloně ve Španělsku. „Mestastázy se velmi obtížně léčí.“

Kolorektální karcinom je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v Evropské unii. Odhaduje se, že roku 2020 na toto onemocnění zemřelo více než 156 tisíc lidí. Každý 22. muž a 35. žena jsou ohroženi tím, že se u nich toto onemocnění během života objeví.

Tato čísla jsou znepokojivá i pro evropské experty na zdraví. Dvě rozsáhlé iniciativy – Mise EU proti rakovině a Evropský plán boje proti rakovině – mají za cíl v ještě tomto desetiletí dosáhnout významného pokroku v této oblasti.

Obelstít rakovinu

Když pacient přijde do nemocnice s nádorem tlustého střeva a konečníku, není už možné zjistit, jestli se malý počet zhoubných buněk pomocí metastáz již nešíří. Až u čtyřiceti procent pacientů, kterým byl chirurgicky odstraněn nádor tlustého střeva, pak dojde k recidivě na jiném místě těla.

Batlle vede projekt, jehož cílem je zjistit, které buňky opouštějí hlavní nádor a jak by mohly být odstraněny. Iniciativa nazvaná ResidualCRC trvá pět let až do konce srpna 2025. Batlleho laboratoř přitom učinila překvapivé objevy o putujících rakovinných buňkách a jeho tým věří, že má strategii, jak smrtící zárodky odstranit.

„Identifikovali jsme zatím neznámý typ buněk, které jsou schopné migrovat mimo primární nádor,“ řekl. Nádor v tlustém střevě může mít těchto buněk hodně, nebo jen omezený počet.
Batlle se domnívá, že je lze zničit pomocí nové léčby založené na principu imunoterapie.

Jak to funguje? Za normálních okolností se s několika uniklými rakovinnými buňkami vypořádají T-lymfocyty, což je část imunitního systému, která se na tento úkol specializuje. Rakovinné buňky se však mohou bránit. Vytvářejí například bílkovinu, která říká T-buňkám, aby se stáhly, a dává tak rakovině možnost dále se šířit. „Vyvíjejí si triky, jak uniknout imunitnímu systému,“ vysvětluje Batlle.

Nová léčba v podstatě restartuje T-lymfocyty pacientů, které pak vůči rakovinovým buňkám začnou vyvíjet horečnatou aktivitu. A to ve výsledku povzbudí T-lymfocyty, aby rakovinné časované bomby našly a zabily.

Ozkoušeno na hlodavcích

Zatímco tyto buňky svádějí těžký boj se zbloudilými poslíčky rakoviny, samotný nádor se dá odstranit běžnými metodami, tedy typicky kombinací chirurgického zákroku a chemoterapie.
Batlle plánuje léčit pacienty s kolorektálním karcinomem inhibitory kontrolních bodů ještě předtím, než chirurg odstraní hlavní nádor.

Doufá, že pacienty tak zbaví tumoru a současně budou ochránění před metastázami. Metodu už jeho tým otestoval na pokusných zvířatech. Jeho barcelonská laboratoř pracovala na myších s kolorektálním karcinomem a pomocí imunoterapie léčila putující rakovinné buňky u hlodavců.

„To nám umožnilo prozkoumat fázi onemocnění, která je u lidí neviditelná,“ řekl Batlle. „Ukázali jsme, že právě v takzvané mikrometastatické fázi onemocnění jsou tyto buňky zranitelné vůči imunoterapii.“ Cílem je, aby stejná léčba fungovala nejen u hlodavců, ale i u lidských pacientů s rakovinou.

Rakovina v misce

Dalším způsobem, jak zkoumat rakovinu mimo tělo pacienta, je pěstování miniaturních orgánů neboli organoidů. Batlle spolupracuje s doktorem Xavierem Trepatem z Katalánského institutu bioinženýrství (IBEC) ve Španělsku. Trepat obdržel od Batlleho laboratoře pacientovy rakovinné buňky a použil je k vypěstování organoidů v misce.

„Na nádoru jednoho pacienta můžeme testovat několik léků,“ vysvětluje smysl své práce Trepat. „Tímto způsobem neděláme pokusy a omyly na pacientovi, ale na tkáni v laboratoři vypěstované z pacienta.“

Zajímá se přitom hlavně o to, jak mohou fyzika a fyzikální zákony ovlivňovat biologii. Například nádory jsou totiž často tužší než okolní tkáň a fyzikálně se liší. „Vytváříme tyto střevní organoidy a studujeme, jak tkáně nabývají takového tvaru,“ doplňuje Trepat.

Tento výzkum je součástí samostatného projektu, jehož cílem je získat více informací o typu buněk, které by mohly umožnit vznik budoucích biologických robotů. Tento pětiletý projekt se nazývá EpiFold a potrvá do konce roku 2025.