Slovensko oslabuje justici a média. Může přijít o peníze, zní z Bruselu

Reynders v minulém týdnu zdůraznil, že EK veškerý vývoj na Slovensku bedlivě sleduje. Od tamních úřadů žádá vysvětlení a je připravena reagovat.

„Ze strany Evropské komise zaznívají výtky minimálně od konce loňského roku. Minulý čtvrtek jsem v Evropském parlamentu sledoval debatu o Slovensku, na které vše opět shrnul eurokomisař Reynders, který říkal, že Komise, a podobně se v lednu letošního roku vyjádřil v rezoluci i Evropský parlament, má obavy z toho, že změny v trestním právu oslabí schopnost slovenské justice vyšetřovat korupční trestné činy a ochránit evropské peníze,“ popsal zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Reynders dle jeho slov v EP mimo jiné oznámil, že EK stále preferuje dialog s vládou v Bratislavě. „To je právě to, co se děje teď – dopisy míří na jednu a na druhou stranu. Evropská komise si s vládou Roberta Fica vyměňují argumenty,“ pokračoval.

Možné zadržení fondů

Eurokomisař pro spravedlnost byl během svého projevu zároveň kritický k tomu, že se slovenská vláda rozhodla prosadit změny v trestním právu zrychleně. „Komise žádala, aby to slovenská vláda udělala v plnohodnotném řízení a aby se k tomu mohly vyjádřit všechny zainteresované strany,“ vysvětlil Obrovský.

Reynders se navíc už dříve nechal slyšet, že Brusel je připraven využít k zajištění řádné finanční správy rozpočtu Unie sankce. Princip ochrany unijního rozpočtu umožňuje Komisi zmrazit evropské fondy určené pro zemi, která dostatečně nezajistí jejich řádné využití. To v současnosti pociťuje Maďarsko.

„Debata prozatím pokračuje, i když už z Bruselu opakovaně zaznělo, že v případě ohrožení evropských peněz se jeho exekutiva nebude zdráhat nějaké peníze zadržet, pokud tam uvidí riziko. Ale troufnu si říct, že k takovému rozhodnutí bude zbývat nějaký čas, pokud k němu v budoucnu dojde,“ odhaduje Obrovský.

Slovenská vláda opakuje, že s Komisí jedná a že na otázky reaguje. „Využiju všechny možnosti na komunikaci s partnery, ale nevidíme žádný důvod, proč by Slovensko mělo přijít o peníze,“ zdůraznil Fico. Podle opozice může Slovensko přijít až o čtyři miliardy eur z plánu obnovy, pokud nevysvětlí dopady trestních novel.

Patnáct otázek

Komisi mimo jiné zajímají dopady po zrušení speciální prokuratury, zejména přerozdělení případů. Ptá se, kde skončili tamní prokurátoři a proč měli přijít o své spisy – včetně těch, které zkoumaly eurofondy. Na to upozorňuje i opozice.

„Jde o garanci toho, aby navzdory tomu, že byla zrušena speciální prokuratura, byly všechny minulé i budoucí kauzy spravedlivě vyšetřeny. Zejména ty, které se týkaly eurofondů,“ upozornil předseda nejsilnější opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka.

Evropská komise se na Slovensko už koncem března obrátila s patnácti dotazy. Žádá jasnější argumenty, proč vláda zrušila speciální prokuraturu i jak propříště zajistí odhalování závažných podvodů. Na odpovědi má Bratislava čas do 18. dubna. Ficův kabinet tvrdí, že termín dodrží.

Podle expertů Komise nevnímá jako problém kroky samotné, ale spíše formu jejich schvalování. „Nikde nám nevyplývá povinnost, že musíme mít speciální prokuraturu, avšak otázkou je, že když už byla rušená, tak jakým způsobem a jak následně byly například ty kauzy přerozdělené,“ vysvětlil právník z Transparency International SR Ján Ivančík.

Nezávislost veřejnoprávních médií

Jak už bylo zmíněno, Evropská komise se obává i oslabení nezávislosti veřejnoprávních médií na Slovensku kvůli návrhu nového zákona o televizi a rozhlasu.

„I tomu se úředníci v Bruselu bedlivě věnují a zejména zkoumají, zda jsou navrhované změny v souladu s nedávno schválenou legislativou na ochranu svobody médií, která mluví o nezávislosti novinářů, o potřebě transparentně vybírat členy managementu veřejnoprávních médií a o zajištění jejich udržitelného financování,“ dodal zpravodaj České televize.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová či Evropská vysílací unie (EBU) považují chystaný zákon za ohrožení nezávislosti médií veřejné služby na Slovensku. „Se znepokojením konstatujeme, že z některých ustanovení návrhu zákona se zdá, že podkopávají zásady zakotvené v evropském aktu o svobodě médií,“ konstatovala v březnu EBU v prohlášení.