Vysychající Pád ničí živobytí i rybářům. Evropské HDP kvůli změně klimatu možná klesne

Horizont ČT24: Klimatická změna ohrožuje italské zemědělce (zdroj: ČT24)

Středomořským státům dramaticky narůstají škody způsobené oteplováním planety. Podle poslední zprávy Evropské centrální banky by i kvůli tomu mohl hrubý domácí produkt v celé Unii klesnout do osmi let až o čtyři procenta. Vysoké ztráty hlásí řečtí, a hlavně italští zemědělci a rybáři. Rekordní sucho postihlo například celou Pádskou nížinu.

Na moře vyplouvají italští rybáři i za nepříznivého počasí. Letos v deltě Pádu ale mají pro práci zdánlivě idylické podmínky, na které by si neměli stěžovat. Jenže soustavně žhnoucí slunce a skoro pět měsíců bez pořádného deště se výrazně podepsalo na letošních úlovcích mušlí.

Alfio Bellan v laguně chytá už pětačtyřicet let, takový stav ale ještě nezažil. „Situace není dobrá. Hlavní problém je v tom, že Pád vyschl a nepřitéká dost vody,“ vysvětluje rybář příčinu.

Do moře nejdelší italská řeka přivádí jen pětadevadesát kubíků vody za vteřinu, pouhou desetinu objemu běžného v letním období. Mělké laguny, kde se normálně mísí slaná voda se sladkou, teď odpoledne vysychají natolik, že místo člunů by do nich mohly jezdit traktory. Rybáři sice škeblí vytáhnou pořád dost, nejméně třetina z nich je ale kvůli příliš slané vodě mrtvá.

„Dosud jsme zaznamenali pokles u mušlí srdcovek z osmi set na čtyři sta padesát tun ročně. Abychom my, rybáři, měli dostatečný příjem, je třeba ulovit aspoň těch osm set tun,“ stěžuje si ředitel sdružení rybářů v Polesine Luigino Marchesini. Rybáři ale zatím neztrácejí naději.

Zemědělci nemají čím zalévat

O naději naopak přicházejí italští farmáři z úrodné Pádské nížiny. Navzdory rekordně nízké hladině veletoku dlouho věřili, že z něj budou čerpat vodu alespoň do konce léta. Jenže o tuto možnost jich rychle stále více přichází. Slaná voda z delty, kterou se plodiny zavlažovat nedají, pronikla už osmatřicet kilometrů proti proudu do vnitrozemí.

„Lidé starší než já říkají, že něco takového nikdy neviděli. Občas bylo vody málo, ale vždy dost na zavlažování,“ porovnává pěstitel kukuřice Armando Tamagni. Kvůli letošnímu nedostatku sněhu v Alpách a jen slabým letním a jarním dešťům počítají zemědělci jen s poloviční úrodou kukuřice nebo rýže.

S výrazně nižší sklizní se budou muset spokojit také výrobci olivových olejů a vinaři v Toskánsku. Jejich výnosy ještě může zachránit kvalita hroznů.

Řečtí včelaři se stále potýkají s důsledky loňských požárů

Naopak řeckým včelařům z oblastí, které loni zničily rozsáhlé lesní požáry, se peníze investované do obnovy úlů letos určitě nevrátí. „Potrvá roky, než se vše vrátí do původního stavu. Ale je důležité, aby tu včely byly, protože přispívají k obnově spáleného lesa,“ hledá útěchu řecký včelař Sideris Tsiminis.

Sideris loni přišel o dvě stě padesát úlů. I teď neustále trne, jestli rozpálený kraj znovu nezachvátí plameny. Stejně jako italští zemědělci je zvyklý, že se silnější roky střídají se slabšími. Všichni se ale shodují, že dopady oteplování pociťují stále silněji.