Lidé na severu Izraele u hranic s Libanonem nevědí, co bude dál. Žijí v neustálém napětí

Sever Izraele hlídá i povolaný rezervista Ariel. Jeho předci kdysi přišli do nově vzniklého Izraele z tehdejšího Československa. „Jsme tu, abychom střežili hranici a chránili civilisty. Soustředíme se na nás, ne na nepřítele,“ říká podobně jako další vojáci. 

Izraelská vláda kvůli hrozbě útoku Hizballáhu nařídila evakuaci dvaačtyřiceti obcí u hranic s Libanonem. V centru města Kirjat Šmona jsou stále patrné stopy po dopadu rakety začátkem listopadu. Třicetitisícové město zeje prázdnotou. „Vláda se rozhodla evakuovat město, což se v jeho historii ještě nikdy nestalo,“ vysvětluje zástupce velitele bezpečnosti ve městě Ariel Frish. 

Eskalace konfliktu může být náhlá

Opuštěnými silnicemi, kolem nichž stojí vojenská technika izraelské armády, míří štáb ČT do města Šlomi. Hraniční zeď se nachází přímo nad městem. Ohořelé stromy ve svahu připomínají nedávný lesní požár zažehnutý světlicí. Předseda městské rady Yossi Luchi říká, že nikdo neví, co se bude dít. „Situace je velmi napjatá a může eskalovat z nuly na sto během vteřin.“

Řada lidí na hranici Izraele s Libanonem už válku zažila, připomíná Černohorský. Raketové útoky ze strany Hizballáhu a odvetná izraelská reakce pro ně nejsou ničím novým. Po teroristickém útoku ze 7. října se sem ale vkradl strach, že by se něco podobného mohlo opakovat i tady. 

Návrat do normálu je v nedohlednu

V bezmála desetitisícovém Šlomi zůstalo sedm set lidí, mezi nimi Ošrit Tubulová. Učitelka v místní školce v těchto dnech vaří vojákům a pomáhá se starat o lidi, kteří město nemohou nebo nechtějí opustit. „Je to trochu děsivé. Nemůžu spát, protože stále myslím na to, co by se mohlo stát v noci,“ připouští učitelka. 

Návrat k normálním dnům a nocím je zatím v nedohlednu. Napětí v oblasti nepolevuje a obětí útoků, včetně civilistů, na obou stranách hranice přibývá.