KLDR ostřelovala námořní nárazníkové pásmo, Soul evakuoval ostrov

KLDR podle Soulu dělostřeleckou palbou v nárazníkové zóně nedaleko námořní hranice porušuje mezikorejskou dohodu z roku 2018, jejímž cílem bylo zmírnit napětí na Korejském poloostrově. Koreanista Jaromír Chlada podotkl, že současný jihokorejský prezident Jun Sok-jol dotyčný dokument kritizuje a označuje za „falešný mír“.

Jihokorejské ministerstvo obrany ve svém prohlášení odsoudilo „provokativní čin ohrožující mír na Korejském poloostrově“. „Naše armáda situaci pozorně sleduje v úzké koordinaci se Spojenými státy a v reakci přijme příslušná opatření,“ uvedl úřad v prohlášení. Jen několik hodin poté jihokorejská armáda oznámila, že v oblasti provedla cvičení s „ostrou municí“.

„Jižní Korea musí reagovat. Je to určitý moment, který by mohl vyústit v něco většího, i když pravděpodobnost je velmi malá,“ míní koreanista. „Je to kruh vojenských cvičení, který se neustále roztáčí a který může vést k tomu, že dojde k nehodě nebo nešťastné události, která bude mít vážné následky,“ uvádí zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Čína vyzvala všechny ke „klidu a zdrženlivosti“. Peking doufá, že se strany „zdrží opatření, která by zhoršila napětí, a vyhnou se další eskalaci“, uvedl na tiskovém brífinku mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

„Harašení zbraněmi“

Pchjongjang již v minulých letech podobnou dělostřeleckou palbu do oblasti zamířil a označil ji za varování pro Jižní Koreu kvůli jejím vojenským aktivitám. Jihokorejské úřady podle prvotních informací agentur nařídily evakuaci ostrova v souvislosti s chystaným cvičením vlastní armády. Podle agentury AFP však po severokorejské palbě dostali pokyn k evakuaci i obyvatelé druhého blízkého ostrova.

Ostrovy jsou podle Chlady jen řídce obydlené a skýtají útočiště hlavně jihokorejské armádě. „Je to takové harašení zbraněmi,“ shrnuje severokorejskou palbu.

Připomíná také, že Jižní Koreu letos čekají parlamentní volby a Spojené státy, klíčového spojence Soulu, zase volby prezidentské. Takové momenty Pchjongjang podle Chlady rád využívá ke zvýšení napětí.

Není navíc neobvyklé, že právě v zimě provádí dělostřeleckou palbu, řekl agentuře Reuters Leif-Eric Easley, profesor mezinárodních studií na Soulské univerzitě Ewha. „To, co je letos jiné, je, že Kim Čong-un se veřejně zřekl usmíření a sjednocení s Jihem,“ upozornil. Minulý týden severokorejský vůdce prohlásil, že sjednocení s Jižní Koreou není možné a že Pchjongjang zásadně mění svou politiku vůči Jihu, který nyní považuje za nepřátelský stát.

Další eskalace se dá čekat, domnívá se také Šámalová, která poukazuje na to, že Pchjongjang začal úzce spolupracovat s Moskvou, získává z Ruska zbrojní technologie a stupňuje testy a vývoj nových zbraní.

Ostrov Jeonpchjong severokorejské dělostřelectvo ostřelovalo v roce 2010, přičemž zabilo čtyři Jihokorejce.

Mezikorejské vztahy jsou nyní bodě mrazu, řekla v pořadu Horizont ČT24 koreanistka Jana Chamrová. „Je to takové období, kdy absentuje veškerá diplomacie. Od summitové diplomacie v letech 2018 a 2019 jsme nyní na opačném pólu.“

Dodala, že v posledním roce a půl vystupňovala KLDR své kroky – rétoricky, politicky i reálně – a ukazuje, že vnímá svého jihokorejského souseda jako cizí zemi, tedy ne jakou součást svého národa. „To je novinka,“ dodala koreanistka. Poukázala také na to, že ve zmíněném mezidobí KLDR uzákonila jaderné zbraně jako svojí politiku zakódovanou v ústavě a nehodlá se těchto zbraní vzdát.