Česko by mělo přimět USA k tomu, aby zůstaly v Evropě, míní expert Roháč

Fialova návštěva je podle Roháče potvrzením dobré kvality česko-amerických vztahů. „Česká republika od svého vstupu do Severoatlantické aliance byla spolehlivým partnerem, spolehlivým spojencem,“ uvedl. K dobré „imagi“ tuzemské diplomacie ve Washingtonu rovněž přispívají nákupy americké vojenské techniky.

Vedle postojů k Číně a Tchaj-wanu pak v amerických politických kruzích podle něj rezonuje muniční iniciativa, kterou Česko podniklo pro ukrajinskou obranu. „Česko prostřednictvím ad hoc koalice rozličných partnerů zastupuje úlohu, kterou by za normálních okolností hrály Spojené státy,“ upozornil.

Iniciativu připomínal během své nedávné návštěvy USA také britský ministr zahraničí David Cameron. „Poskytuje to návod, jak Ukrajině pomáhat za situace, kdy se západní koalice může začít štěpit, a kdyby země, které předtím byly spolehlivým partnerem a pomáhaly, začaly váhat,“ podotkl.

Roháč však dodává, že z českého pohledu je podstatnější využití situace k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. „Aby se angažovali, aby pomáhali Ukrajině – to je především český a východoevropský zájem,“ říká.

Podpora amerických zájmů skrze pomoc Ukrajině

Upozornil na to, že Bidenova administrativa by se měla snažit více artikulovat to, proč je třeba Ukrajině pomáhat a jaké jsou konečné cíle pomoci Ukrajině – tedy cesta k ukrajinskému vítězství. Tento cíl prý nebyl nikdy explicitně artikulován prezidentem Bidenem. „Myslím si, že tato návštěva by mohla poskytnout příležitost pro premiéra Fialu, aby jednoduše trošku potlačil administrativu Blinkena, Sullivana a prezidenta Bidena k tomu, aby se víc bavili o Ukrajině s americkými občany a aby vytvářeli ideální politický tlak na Republikánskou stranu,“ vyzval.

Roháč soudí, že tlak na administrativu, aby „dělala víc“, může být účinnější. Ještě účinnější by měla být gesta, která by směřovala mimo Washington. Všichni evropští lídři, prezident Zelenskyj, chodí do Washingtonu a dělají ten samý okruh na Capitol Hill, v Bílém domě a think-tancích. Snaží se přesvědčovat americkou elitu o nutnosti pomoci Ukrajině.“

Užitečná by prý byla návštěva některého z lídrů ve městě, kde se vyrábějí tanky Abrams – Lima v Ohiu. „Mluvil by o tom, že to, co dělají, je dobré pro americkou zaměstnanost, pro americkou ekonomiku. Pomoc Ukrajině jednoduše pomáhá zrevitalizovat americkou obrannou průmyslovou základnu, současně to buduje arzenál na obranu západních demokracií a obranu západních hodnot na Ukrajině,“ prohlásil.

Polarizace vztahů uvnitř visegrádské čtyřky

Publicista v rozhovoru zmínil také rozdíly mezi zeměmi skupiny V4 – Českem a Polskem na straně jedné, Maďarskem a Slovenskem na straně druhé. „Výroky zvoleného prezidenta (Petera) Pellegriniho o tom, že v případě situace, která by vyžadovala použití článku 5, by Slovensko nepřišlo na pomoc svým spojencům, protože na to nemáme prostředky a nemůžeme si to dovolit, považuji za skandální,“ varoval.

Domnívá se, že tato slova jsou v přímém konfliktu se slovenskými národními a státními zájmy. „Země jako Slovensko a Česko závisí na bezpečnostních garancích ze strany Spojených států, závisí na tom, že jsou součástí Severoatlantické aliance. To, jak se ke garancím a svým spojencům chovají Maďarsko a Slovensko, je prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Politické rozdíly uvnitř V4 se projevují také příklonem maďarského premiéra Viktora Orbána k exprezidentu USA Donaldu Trumpovi. Ten jej nedávno navštívil v jeho sídle v Mar-a-Lagu na Floridě. Podotkl však, že politici z Evropy se s Trumpem bavit musejí – „ať se jim to líbí, nebo ne“.

„To, co odlišuje Maďarsko a Orbána od ostatních evropských lídrů, je to, že nejenže Orbán sází na Trumpovo vítězství, ale on ještě víc sází na postupný odchod Američanů z Evropy – na to, že Spojené státy nebudou ve východní Evropě hrát takovou roli jako v minulosti,“ řekl také.