Obžalovaný Březina obvinil v „celní“ větvi lihové kauzy tři svědky ze lži

Organizátor rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radek Březina, obžalovaný také v lihové kauze celníků, u zlínského krajského soudu obvinil tři svědky ze lži. Tvrdí, že po dohodě s orgány činnými v trestním řízení vypovídali v jeho neprospěch. Státní zástupce Radim Obst to odmítl. Případ je vedlejší větví lihové kauzy, v souvislosti s níž si Březina odpykává třináctiletý trest. Spolu s ním jsou nyní obžalovaní bývalí celníci Světlana Ťavodová, Zdeněk Minařík a František Podešva. Dalším obžalovaným je Ivan Kovářík, správce Březinových nemovitostí, jemuž soudy v minulosti uložily devět let a dva měsíce vězení.

Březina ve své zhruba čtyřhodinové výpovědi prohlásil, že orgány činné v trestním řízení opakovaně jeho trestní řízení nezákonně ovlivňovaly. Tvrdil, že úmyslně manipulovaly s důkazy, zmínil například zajištěnou výpočetní techniku. Ze lži pak obvinil své někdejší blízké spolupracovníky Lubomíra Kaláče a Pavla Čanigu a také bývalého spoluvězně Jiřího Klanicu. V kauze, kterou se krajský soud nyní zabývá, Kaláč s Klanicou svědčili v Březinův neprospěch. Čaniga u sodu svědčit odmítl, na policii však také vypovídal proti Březinovi a dalším obžalovaným.

„Ze strany orgánů činných v trestním řízení došlo k nezákonnému ovlivňování tohoto trestního řízení,“ řekl Březina. Zmínil policii a státní zastupitelství. Tvrdí, že zatímco deset let vypovídali svědci konzistentně, své výpovědi změnili až v tomto trestním řízení. Tvrdí, že za to dostali zaplaceno ze strany státního zastupitelství, kupříkladu zkrácením trestů uložených soudem v jiných kauzách či zastavením trestního stíhání, které se jich týkalo. „Jde o společný modus operandi,“ řekl Březina.

Březina: Soud by měl na svědky podat trestní oznámení

Apeloval na soud, aby na trojici svědků podal trestní oznámení. Justice by se podle něj měla zabývat i počínáním Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Žalobce Obst, který nyní projednávaný případ dozoruje, Březinova tvrzení odmítl. „Můžu soud ubezpečit, že státní zástupci, ani já, ani nikdo z mých kolegů, svědky neovlivňoval,“ sdělil při pondělním hlavním líčení.

Kauza vynášení informací z Celní správy členům takzvané lihové mafie kolem Březiny spadá do let 2004 až 2012. Celníci vinu odmítli. Březina při zahájení hlavního líčení řekl, že již byl za účast na organizované zločinecké skupině odsouzen a nemůže být souzen podruhé. Kovářík se přiznal k předávání peněz jednomu z už dříve odsouzených celníků, odmítl však, že by informace zneužil, a tvrdil, že z toho neměl finanční prospěch. Za ohrožení utajované informace, zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a účasti na organizované zločinecké skupině obžalovaným hrozí až šestnáct let vězení.

Z obžalovaných kromě Březiny dorazili k soudu ještě Ťavodová a Minařík. Oba Březinova tvrzení o ovlivňování svědků zaskočila. „Je to opravdu hnus, protože tím trpíme. Jsem nevinná, nic jsem neprovedla, všechno bylo vykonstruované,“ prohlásila Ťavodová. „Je pro mě úplný šok, co tady zaznělo,“ podotkl Minařík. Hlavní líčení bude pokračovat ve středu, kdy by se soud měl zabývat listinnými důkazy.

Celníci podle obžaloby dostávali úplatky

Případ, který začal soud projednávat loni v květnu, se týká především produkce nezdaněného lihu ve společnosti Morávia-Chem, kterou Březina skrytě vlastnil, a nelegálního podnikání na ni navázaných lihovarů a likérek. Celníci podle obžaloby pomáhali skupině kolem Březiny krátit spotřební daň z lihu a její podporou se přímo podíleli na mnohamiliardové škodě.

Podle státního zástupce celníci dostávali úplatky za to, že Březinu a jeho spolupracovníky informovali o chystaných kontrolách ve firmách, jež skupina ovládala. Podle obžaloby poskytovali i informace o další činnosti Celní správy a podíleli se na falšování kontrolních pásek, které skupina opakovaně používala ke značení mimobilančního lihu. Jde o potravinářský líh, který skupina fiktivně denaturovala a neodvedla z něj spotřební daň. Následně sloužil k výrobě lihovin, případě jej Březina se spolupracovníky uchovával v nelegálních skladech.

Hlavní větev lihové kauzy zahrnuje období let 1998 až 2013, kdy skupina podle žalobců obchodovala přibližně s 21 miliony litrů nezdaněného lihu. Způsobený únik na daních vrchní soud už dříve vyčíslil na více než 5,6 miliardy korun.